JAN VAŇOUREK - 80!

Zase jeden důkaz toho, že čas letí jako skvěle trénovaný a v optimální formě se nacházející dostihový letoun na trati 1000, maximálně 1200 metrů… V neděli 23. října, tedy v den, kdy závodiště v Chuchli pro letošek uzavírá téměř na půl roku své brány, se dožívá velkého životního jubilea, jen velmi těžko uvěřitelných osmdesátin, Ing. Jan Vaňourek. Muž, s jehož jménem je řadu desetiletí spjato především chovatelské zázemí českého, resp. československého turfu.


Jak sám říká, v jeho životě hrají koně významnou roli rovné tři čtvrtiny století. První zkušenosti s nimi zažíval už jako pětileté dítě na malém hospodářství svých rodičův Kosově u Zábřehu na Moravě. V obci, kam se v roce 1999 vrátil jako čerstvý důchodce a kde se cítí maximálně šťastný.

Koně dali jeho životu, také podle jeho vlastních slov, velmi smysluplnou náplň. Přesně takovou, jakou si přál. V mládí jezdil parkúry a překážkové dostihy, často byl i startérem na tzv. provinčních závodištích. Po absolvování Vysoké školy zemědělské na počátku druhé poloviny šedesátých let, nastoupil do Hřebčince Tlumačov jako inspektor zemského chovu pro tehdejší Severomoravský kraj. Následovalo působení v Hřebčíně Napajedla ve funkci zootechnika. Z titulu této funkce se stal na rovný tucet let populárním dražitelem tehdy velice významné napajedelské dražby dostihových ročků.

Na počátku osmdesátých let minulého století vedla jeho cesta z Napajedel do Hradišťka u Štěchovic na Generální ředitelství Státních plemenářských podniků. Jako náš přední chovatelský expert se zúčastňoval řady mezinárodních kongresů a konferencí. V roce 1989 se stal sekretářem Unie Československého turfu a v této funkci ještě určitou dobu pokračoval i poté, co se Rada této organizace v roce 1993 vrátila k názvu  Jockey Club ČR.

Přejeme Ing. Janu Vaňourkovi, který stále udržuje kontakt s naším dostihovým děním a je vždy vítaným hostem na některých našich závodištích včetně toho pražského, pevné zdraví a i do dalších let hodně neumdlévajícího, vpravdě mladistvého elánu.

Na samotný závěr si autor těchto řádků dovoluje připojit jednu ryze osobní poznámku: Honzo, příští rok se za Tebou na Moravu, pokud Tvoje pozvání vyslovené před dobrými třiceti lety stále platí, už určitě přijedu podívat.
                                                                                                    
Petr Feldstein