V červenci oslaví teprve sedmnácté narozeniny, ale na dostihových drahách už toho stihl poměrně dost. David Liška, talentovaný žák prvního ročníku Střední školy dostihového sportu a jezdectví, má na svém kontě celkem 37 startů (z toho jeden ve francouzském Lyonu) a v neděli bude v Praze v rámci mezinárodního jezdeckého utkání reprezentovat Českou republiku. Uspěje?

V neděli budete v žákovském dostihu v sedle ryzky Mumbai, jaké jsou vaše ambice?
Mumbai věřím. Myslím, že je to dobrá kobylka. Minulý start vyhrála, tak uvidíme, jak poběží. Jsem opravdu rád, že mi trenér Haris dal šanci na tak dobrém koni.

Před necelými čtyřmi týdny jste zvítězil v Praze-Velké Chuchli s Evženem trenérky Štěpánky Myškové, pro kterou jste jezdil poprvé. Jak k vaší spolupráci došlo?
Domluva šla přes Václava Luku a do poslední chvíle jsem nevěděl, jestli budu moct Evžena jezdit, protože jsme měli mít v dostihu Solai. Každopádně koníček úplně super, moc děkuji majitelům i trenérce.

Vraťme se ale na úplný začátek – co vás přivedlo k dostihům, potažmo k práci pro Lukaracing?
K dostihům mě přivedl jednoznačně adrenalin, který je s nimi spojený. K Lukovým jsem se pak dostal úplnou náhodou. Zjistil jsem, že mají poblíž mého bydliště stáje, a napsal jsem jim e-mail. Reakcí byla nabídka, abych se přijel podívat, no a teď už tam pravidelně docházím tři roky.

Právě od Václava Luky dostáváte i nejvíce jezdeckých příležitostí…
Ano, je tomu tak. První jezdeckou příležitost jsem dostal po jedenácti měsících od dne, kdy jsem k Lukovým nastoupil. Bylo to v Karlových Varech na kobylce Annaque.

Na první vítězství jste si musel chvíli počkat – přišlo v září minulého roku se Singapore Spicem. Jak na něj vzpomínáte?
Bylo to úplně super. Přiznám se, že už jsem začínal být takový lehce otrávený a tím vítězstvím jsem znovu dostal chuť jezdit. Hodně mě to povzbudilo.

Ačkoliv nyní jako žák prvního ročníku SŠDSaJ trávíte více času v Chuchli než v Bošovicích, přesto se zeptám, máte v Lukaracing nějakého koňského oblíbence?
Oblíbenců mám víc – jsou to především Phu Hai a Wirelless, náš nejlepší. Rád jezdím také Alpha Wolfa.

Které předměty vás na škole baví?
Tak především praxe, dostihový řád, výživa a krmivářství.

A které jsou na opačném pólu, tedy neoblíbené?
Matematika a čeština, bojuju s nimi.

Máte nějaký jezdecký vzor, ať už tuzemský nebo zahraniční?
Mým vzorem je Theo Bachelot. Při EJC jsme se spolu setkali, dal mi i pár rad.

Při vaší výšce může být velkým nepřítelem nízká hmotnost, je tomu tak?
Jak kdy. Na 53 kg musím potit, 52 kg taky ujezdím, ale už je to na hraně. Že bych ale s váhou nějak extra bojoval, to fakt ne.

Máte nějaký sportovní sen? Cíl?
Objevit se na startu Českého derby a dopracovat se kam až to jde – Francie, Anglie, Německo.

Foto: Jana Syručková