Jako by se inspirovali šíleným tempem, v kterém se odehrály v Santa Anitě Breeders´Cup Mile a Breeders´Cup Turf,  účastníci  včerejší drážďanské „podzimní ceny“  nasadili tempo, které ani v nejmenším nepřipomínalo nějakou listopadovou selanku  ve stylu  potenciálního  ukládání se k zimnímu spánku.  místo ní se konal skutečný "fičák".  Čeští účastníci v tomhle  tempu nezvládli urvat dotované pozice,  v případě Omnibuse se  nakonec z podstatného dění vytratili ještě před rozhodujícími fázemi, zatímco  v případě Wallista   byli lepšími soupeři „přetlačeni“ až v závěru. V cíli se radovaly nakonec francouzské barvy,  a dalo se tak konstatovat,  že němečtí koně přehnaným tempem nakonec vyzráli sami na sebe…

„Tohle bylo vážně napálené hodně  přehnaně,“ ulevil si po dostihu žokej Filip Minařík,  který se samozřejmě v německých poměrech   pohybuje jako ryba ve vodě. Jenže ta drážďanská voda byla i pro něj až příliš rychlou bystřinou. „Proč se to tak stalo? To bych taky  rád věděl, ani tady se dostihy obvykle takhle rychle neběhají,  nebyl k tomu důvod.  Paradoxně jsme udělali dostih, který vyhovoval Francouzce. Ta právě takhle rozběhnutí dostih potřebovala,  a ta  to pak taky bez problému vyhrála,“ posteskl si Minařík, který s Francií hodlá spojit i příští měsíce, když by měl jezdit v Cannes Sur Mer a v Deauville.  „
Jiné, především domácí plány, má Petr Foret. Předtím, než je začne naplňovat,  si ale v Drážďanech prožil „pěkný hukot“.  „Bylo to hodně rychlé,“  připustil. „Myslím, že Wallisto ukázal dobrou třídu už tím, že se těch soupeřů dokázal držet a akceptoval jejich tempo,“ dodal druhý muž letošního českého žokejského šampionátu. Na dotaz, zda podobné tempo zažil i u nás, se s odpovědí nerozpakoval. „Jasně že jo. V Gomba Handicapu. Dokážu si představit, že sedím na Dorotce a  takový dostih vodím.   Jenom by byla otázka, jak dlouho bychom v čele vydrželi,“ konstatoval v Drážďanech s nadsázkou a poukazem na sprinterku,  která se  etablovala právě absolvováním dostihů z čela.