Překážková sezóna 2022/2023 ve Velké Británii a Irsku končí. Do jejího konce zbývá pět dostihových dní, což na zeleném ostrově, v Irsku, představuje pětidenní Punchestown Festival. Tradiční loučení se sezónou naplněné několika velice prestižními dostihy nejvyšší kategorie, celkem bude odběhnuto čtyřicet dostihů. Deník Racing Post na titulní straně informuje, že si můžete vsadit v kurzu 33:1, jestli koně Willieho Mullinse vyhrají všechny grupy 1 na Festivalu. Ale než se rozběhne jedna z nejprestižnějších akcí irského překážkového kalendáře, můžete si dát předkrm na dráze v Naasu.

Dráhy v Punchestownu a Naasu dělí zhruba sedm kilometrů. Zatímco na prvně jmenované dráze hrají celoročně prim překážky, v Naasu se běhají obě disciplíny, pondělní program byl z velké části sprinterský. První tři body programu se odehrály na distanci 1200 metrů, následoval kilometr, až od páté položky se distance prodloužily na míli nebo 2000 metrů. Začínalo se v pět hodin odpoledne a poslední bod byl dostartován deset minut po osmé. Ke konci programu vysvitlo i slunce, ale teploměr nevystoupil výše než na osm stupňů. Žádné příjemné a pořádné jaro, na které i u nás několik týdnů čekáme.

Vrcholem programu byla kilometrová Woodlands stakes na rovné dráze. Hlavní postavou irských rovinových dostihů je trenér Aidan O’Brien, a tak bylo logické, že jím připravovaná Tenebrism byla desetinovou favoritkou klání. Ale ani v Irsku nemají favorité vždy na růžích ustláno, a tak se musela sklonit před Moss Tuckerem s Billy Leem. Reprezentanta Charlie Bit Me Syndicate přišlo povzbudit do paddocku několik sličných dam, které se s ním po dostihu i radostně fotily. Počet členů syndikátu v paddocku nikdo nehlídal. Navíc to nebyl jediný syndikát, který měl v Naasu svého reprezentanta.

O půl hodiny později už si Aidan O’Brien s Ryanem Moorem spravili chuť. Tříletá Boogie Woogie vyhrála maiden na distanci 2000 metrů stylem start-cíl a u cílového mezníku měla náskok více než pěti délek. Samozřejmě Aidan O’Brien přitahoval pozornost nejen irských médií a ochotně rozdával rozhovory, ať už pro televizní společnost, nebo pro místní rozhlas.

Dráha v Naasu v letošním roce hostí celkově 19 dostihových dní, začíná se v lednu a končí v prosinci. Brány dráhy se otevírají jednou až třikrát za měsíc. V březnu se běhalo třikrát a pondělní večer nabídl jediný. Listed nejsou zdejšími vrcholy, v květnu a koncem srpna budou odběhnuty grupy 3. Samotný areál není nijak velký, při několikatisícových návštěvách to musí být docela tlačenice, ale je maximálně účelný. Jedna nekrytá tribuna na stání, další krytá a potom už několika restaurací a barů, kde můžete dostihové dění sledovat na nesčetném počtu obrazovek různých velikostí. Neunikne vám nic podstatného z dění na dráze ani případně se souběžně konaných dostihů. V některých barech nechybí ani balkóny, kam vyjdete jen několik desítek sekund před startem a nemusíte zbytečně mrznout.

Výjimečný dostihový den si připsal také jedenačtyřicetiletý žokej Wayne Lordan. Před čtyřmi dny slavil narozeniny a právě v Naasu v sedle desetiletého Blairmayna mladé trenérky Natalie Lupini si připsal tisící vítězství kariéry! Nikoliv hned po dostihu, ale až po tom následujícím mu zástupci závodiště gratulovali a Lordan se fotil s dečkami s desítkou a dvěma nulami. Kariéra Wayna Lordana se začala psát v roce 1988, kdy vyhrál tři dostihy a největším úspěchem kariéry je vítězství v 1000 Guineas ve Velké Británii v sedle Winter a Hermosy v letech 2017 a 2019.