Žokej Dušan Andrés   v České republice letos  bývá k vidění především na překážkách. V Mostu v sobotu však absolvoval své „typické“ odpoledne a byl  v permanenci v obou dostihových disciplínách.  V neděli ale už opět spěchal do Bratislavy…

l Tam jste se v minulém roce příliš často neobjevoval - jak se vám po delší době jezdí na bratislavském závodišti?
Tak určitě jsem tam spokojený. Byl jsem tam dvakrát šampionem rovinových jezdců, jednou na překážkách, takže tu dráhu tam znám moc dobře. V posledních pár letech jsem tam příliš nejezdil, takže se teď zase všechno obnovuje – vztahy s trenéry a podobně … Už se mi to tam pomalu rozjíždí, jezdím tam teď už docela šancové koně. Ale až tolik mi nezáleží na tom, kde jezdím – důležité je, že je práce, potom jezdím rád kdekoli. Rád vyhrávám, ale ono je to také hodně o štěstí a není to tak jednoduché.

l A jak jste spokojen s letošními výsledky na českých drahách?
Spokojený jsem třeba s tím, že mi pan Holčák dal koně Age of Jape, vítěze derby a trojkoruny, takže se podařilo vyhrát. Důležité je u něj hlavně zdraví a uvidíme, jak to bude pokračovat.

l Momentálně pracujete v tréninkové centrále manželů Vocáskových – jak se vám líbí v tomto působišti?
Určitě, koní je tam hodně, takže co se týká práce, jsem spokojen. Kromě toho tam mám konečně i byt s přítelkyní, která je tam taky spokojená. A na tom hlavně záleží, aby byl klid a pohoda v rodině, pak už jde všechno samo.

l Vocáskovi měli dva šancové koně ve Velké jarní ceně v Chuchli, vy jste se ale v sedle žádného z nich neobjevil, jak k tomu došlo …?
Ano, Velkou jarní běhal Barateus a White Motiv. Já jsem původně nevěděl, že je dohlášený i White Motiv, takže jsem si myslel, že bude jezdit jen Honza Rája… Potom jsem byl oslovený, ale už jsem měl sehnané koně do Bratislavy, takže jsem musel odříct.

l Se kterými dalšími trenéry momentálně nejvíce spolupracujete?
Kromě Vocáskových je to různé - nejsem nikomu vázaný smlouvou, takže kdo zavolá, tak na ty koně jedu. Na Slovensku jezdím často třeba pro trenéra Hanáčka, překážky jezdím trenéru Popelkovi, jinak to beru, že kdo přijde, kdo má zájem o mé služby, tak tomu rád vždycky vyhovím.

l Jste velmi úspěšný jezdec, vyhrál jste Velkou pardubickou i derby, to je něco, co se zatím jinému českému jezdci nepodařilo… Jaké máte další cíle, co se týká dostihů?
Ježdění v dostizích mě pořád baví, jinak by to ani nešlo dělat… A pro mě každé vítězství i v pětkách, ve čtverkách, je něčím hezké – pořád mě to baví a rád vyhrávám. Pokud je poptávka, budu jezdit. Pro mě je nejdůležitější zdraví, od toho se odvíjí to ostatní. Když je zdraví, potom je i štěstí a potom jsou i ty dobré koně, takže to jde všechno dohromady.

l Máte za sebou velmi bohatou jezdeckou kariéru, na které koně nejčastěji vzpomínáte?
Tak ono jich je strašně moc, těch koní. Když si to spočítáte, tak je to přes šestset vítězství a startů mnohem víc. A těch koní je taky moc. Co jsem třeba úplně začínal, byl Mercator z učiliště ještě. Pak jsem jezdil od svého táty Dextrina, s tím jsem asi třináct dostihů steeplechase vyhrál a je hodně dalších … Kreator, Temirkanov, Sixteen, Moning Let …., těch koní je strašně moc, dobří koně vám to vždycky vrátí. Je to radost, to vítězství.

Ptala se Kateřina Jupová