Do roka a ani ne do dne, platilo dnes pro tým dostihové stáje Pegas.  Třináctý říjen a Velká pardubická, to se rovná Orphee des Blins, to je rovnice, která  platila v loňském roce a nejinak se odehrála i v roce letošním. Trenéru Gregorzi Witoldu Wroblewskému se přitom v průběhu odpoledne mírně třásla kolena, když jeden za druhým jeho svěřenci dokončovali mimo ty pozice, na kterých by je býval rád viděl – tedy ty nejvyšší. Český "národní poklad" je ale  jeho.  „Jak se říká u nás v Polsku i u vás v Česku, nejdůležitější je výsledek na konci. Na ten jsme dnes hráli, a ten se tady dostavil,“ radoval se Wroblewski, jenž se v trenérském hodnocení  Velké  zapsal do historie jako nejúspěšnější polský rodák, byť zásluhou klisny narozené ve Francii a vlastněné v České  republice.

„Orphee je klisna  takového typu, jakou často nepotkáte.  Její typ se potkal s typem dostihu, jako je Velká pardubická. Šlo jen o to poznat, co jí vyhovuje, a po těchto výsledcích myslím, že jsme to poznali,“ líčil Wroblewski, proč se i letos jevilo tak jednoduché, že jeho svěřenkyně vyhrála nejpopulárnější a nejbohatší český dostih.  Jeho práce s klisnou, která první dostihové krůčky prováděla v Normandii, přinesla to nejvzácnější české dostihové ovoce.

„Už před Velkou jsem říkal, že potřebujeme tři starty před Velkou pardubickou, aby to bylo všechno ideální, a letos se nám tři starty absolvovat nepovedlo,“ připomínal Wroblewski,  který koně chystá  v moderní centrále ve Zhoři u Jihlavy.  „Jenže s koňmi není nikdy nic docela ideální, i tohle je na dostizích zajímavé  a i tím  jsou pro nás přitažlivé. Ten jeden letní start jsme museli nahradit, a taky jsme ho nahradili. Klisna ukázala, že se s ní zase dalo počítat.  Řekl bych, že jí vůbec nevadilo, že byla v dostihu favoritkou…“

Greg Wroblewski má za sebou velice úspěšnou trenérskou kariéru  v různých zemích, od Polska přes Švédsko, Itálii a Spojené arabské emiráty.  Dostihy a úspěchy, které  na různých místech získal, jsou  těžko srovnatelné, a stejně tak otázka, zda je opakovaný triumf ve Velké pardubické pro něj vrcholem trenérského snažení, lze jen těžko odpovědět. „Mám rád všechny dostihy, kterých se zúčastňujeme, ale  Velká pardubická je mezi nimi  určitě hodně speciální.  Když člověk  trénuje v České republice a má nějaký vztah k překážkovým dostihům, musí myslet na tohle vítězství. Díky našemu týmu a téhle skvělé klisně jsem  ale mezi těmi šťastnými, kdo  na tenhle cíl nemusí  jen myslet.

Wroblewskému k triumfu  pogratulovali oba jeho synové, menší z nich – Greg mladší – se tradičně zúčastnil i úspěšného vyhlášení  výsledku. „Na koníčka“ jej ale Wroblewski starší nevzal. Pro ten účel totiž v Pardubicích využil geniálních služeb žokeje Jana Faltejska.

Průběh dostihového odpoledne jsme sledovali zde