Francouzská výprava se v Pardubicích rozdělila na smutnou a veselou část. Ta smutná cestovala do Česka zbytečně. Trenér Macaire si jistě připomněl dobu, kdy vezl do Pardubic koně jen poroto, aby „vypadl“ při veterinární přejímce. Tentokrát se jistil, přivezl koně dva, ale do dostihu se nakonec dostal jen jeden. Virtus d´ Estruval měl být papírově lepší, ale do dostihu se nakonec vůbec nedostal: po zranění Jana Faltejska Francouzi i s ohledem na hlubokou dráhu neangažovali náhradního jezdce a koně z dostihu škrtli. Jeho stájový kolega Songe d´Estruval sice do Velké odstartoval,  jeho žokej McCormack ale nezvládl Irskou lavici a jeho naděje tak skončily velmi záhy. 

A čest Francie hájila papírově slabší výprava trenéra Clayeuxe. Ta už měla na kontě třetí místo v „Labi“, její Urgent de Gregaine ale sahal ve Velké po vítězství. A v jeho sedle aktuálně dvaačtyřicátý žokej francouzského překážkového žebříčku, Felix de Giles (na snímku vpravo). Právě jemu nakonec Josef Váňa s trochou ironie poděkoval, že si neuvědomil, jak je Velká dlouhá, a nerozvrhl svému koni síly lépe. Kdyby tak učinil, No Time To Lose by ho honil marně, vyznělo z Váňových slov.  Francouzský žokej si to ale nemyslel…

„My jsme v dostihu šli tak, jak to vyhovovalo koni. Nechtěl jsem jít  tak daleko do čela, ale to byla hlavně věc koně. Tahal mi a na překážkách úplně neposlouchal, takže jsem se s ním nechtěl prát, abych ho ještě víc nerozhodil Nechal jsem ho jít jeho tempem, a chvíli se zdálo, že to bude mít úspěch,“ komentoval francouzský jezdec průběh dostihu.  Nakonec vlastně z jeho taktiky i úspěch byl, jen ne ten největší. Nejlepší umístění zahraničního koně ve Velké za posledních dvacet let ale Francouzům určitě bylo zajímavou odměnou za dostih, absolvovaný v extrémních podmínkách.

„Bylo to hodně těžké, pro všechny. Dával jsme hlavně pozor, abychom měli o překážkách přehled a  dobře je viděli, po celý dostih to naštěstí vycházelo,“ pochvaloval si francouzský žokej. Jeho kůň si s neznámou dráhou „vylepšenou“ tunami bláta poradil se ctí,  a  podal výkon, jaký jsme od kvalitních cizinců čekali.  „Jinak bylo ale všechno perfektní, závodiště i diváci na mě udělali veliký dojem,“ potvrzoval jezdec, který poté těžce vysvětloval majitelům, proč od soupeřů napřed sice lehce odjel, poté bych ale v téměř vítězné pozici dostižen. „Vítěz předvedl veliký závěr, můj kůň už se s ním nechytil, nedalo se nic dělat,“ komentoval filozoficky Francouz. 

Jestli se jeho kůň do Česka vrátí, budou se po něm soupeři dívat s ještě větším respektem než letos. Prozatím se ovšem do Francie  vracel sice s výborným dojmem, ale jako poražený. Změní se to v roce 2018?