Petr Foret patří již pátým rokem k nejúspěšnějším českým rovinovým jezdcům. V uplynulé sezóně změnil působiště, když se z pražské stáje Tomáše Šatry přesunul na Vysočinu do moderní centrály Jiřího Trávníčka ve Zhoři u Jihlavy. O titul šampióna bojoval jako lev a nakonec o menší počet druhých míst skončil druhý.

V šampionátu jste letos dosáhl téměř až na vrchol. Jak jste s uplynulou sezónou spokojený?
Se sezónou jsem maximálně spokojený. Povedlo se mi všechno, co jsem chtěl. Na jaře jsem přemýšlel o tom, že s ježděním skončím a cíle jsem si stanovoval až během sezóny. Pomohli mi ale koně a jsem hrozně vděčný za šanci, kterou jsem v DS Pegas dostal. Získal jsem všechno, co jsem si přál – udělal jsem stovku, vyhrál víc jedniček než vloni, vyhrál klasiku. Až na Pegase v Derby jsem jezdil všechny první šance. Jsem šťastný i za druhé místo v šampionátu. Jaryn odjezdil víc dostihů a byl zkrátka lepší. Já jezdil častěji třeba i do Bratislavy a šampionát jsem moc neřešil. Měl jsem super sezónu, kdy mi všechno vycházelo, a kterou třeba už nikdy mít nebudu.

Co plánujete na zimu? Zůstáváte v Čechách nebo vyrážíte někam do zahraničí?
Zůstávám v Pegasu. Přemýšlel jsem sice, že bych někam šel, třeba jen proto, abych přes zimu tolik nepřibral, ale nakonec zůstanu doma. Kdybych měl jít do zahraničí, chtěl bych tam jezdit dostihy, což třeba ve Francii, kde už jsem jednou na zimu byl, moc nadějné není. Greg mi říkal, že bych se možná uplatnil na severu ve Švédsku a Norsku, nebo případně ve Švýcarsku. Rozhodl jsem se ale, že zůstanu doma, kde jsem spokojený.

Kam byste se rád pracovně nebo třeba i soukromě podíval?
Chtěl bych se podívat do Dubaje. Pracovně nebo i na dovolenou. Láká mě tamní luxus a to, že nikdo neřeší peníze, protože je jich dostatek.

Dá se nějak srovnat vaše působení u trenéra Šatry s prací pro DS Pegas a Grega Wroblewského?
Beru to jako své životní etapy. U pana Šatry jsem začínal, když jsem byl v učení. Dal mi šanci jezdit a moc se mi u něj líbilo. Miluju Chuchli a miluju i Prahu, protože je to místo, kde je vždycky kam jít a co dělat. Potřeboval jsem se ale změnit, usadit se, hlavně kvůli práci. Jako jezdec jsem se totiž nikam neposouval. Přibral jsem a se stále menší úlevou bylo najednou i méně jezdeckých příležitostí. Nejlepší koně ve stáji jako byli Miracle Match nebo Mariydi jsem nejezdil. Do Pegasu jsem přišel jako trojka. Ve stáji byli dva velmi dobří žokejové - Pavel Hlavatý a Dušan Andrés. Pavel ale hodně jezdil do Bratislavy a Dušan na překážky do Itálie. Tak jsem dostal šanci, za kterou jsem moc vděčný. Odjezdil jsem úspěšně první čtyři dostihy a šance, které jsem dostával, byly větší a větší. Nechali mi koně do klasik a povyhrávali jsme, co se dalo. Zdejší koně miluju. Teď právě přišla hříbata, která si v pravém smyslu užívám. Je úžasné vidět, jak se z hříběte pod vašima rukama stává dostihový kůň a vy vidíte, že vaše práce má smysl. Je to perfektní pocit.

Před minulou sezónou jste žádné plány neměl. Máte nějaké do nové sezóny 2013?
Konkrétní plány na další sezónu nemám žádné. Snad jen, aby bylo všechno jako letos. Abych byl v psychické pohodě a na každé dostihy se těšil. Tento rok mě netrápila váha, v práci mě moc nehonili a dostihama jsem se opravdu bavil. Co bych chtěl změnit? Chtěl bych jezdit bez sankcí. Dlouho jsem se sice držel, ale na podzim už to občas úplně nevyšlo, a to bych rád vylepšil.