Čtyřdenní cheltenhamský Festival v pátek vyvrcholil posledním dnem, jehož magnetem je tradičně nejprestižnější dostih celé ostrovní sezóny The Boodles Cheltenham Gold Cup (stch Gd-1, 5+, 5 294 metrů, 625 000 Ł) v jehož letošní edici opět první dvě místa obsadili svěřenci trenéra Henryho de Bromheada, jen si prohodili loňská umístění – zatímco loni o jeden a čtvrt délky zvítězil Minella Indo, letos mu jeho tréninkový druh A Plus Tard porážku vrátil i s úroky, když triumfoval s rekordním náskokem patnácti délek a jeho jezdkyně Rachel Blackmore se stala první ženou, která v Gold Cupu dokázala zvítězit.

Do letošního ročníku cheltenhamského Gold Cupu odstartovalo jedenáct koní. Diktování tempa se krátce po startu svěřenec Willieho Mullinse Asterion Forlonge (B. J. Cooper), kterého doplňovali outsideři Aye Right (C. Bewley) a Santini (N. Scholfield), za nimi cválal obhájce loňského triumfu Minella Indo (R. Power) a dvojnásobný vítěz z let 2019 a 2020 Al Boum Photo (P. Townend), zatímco sázkový favorit A Plus Tard byl schovaný na konci pole. K lídrům vpředu se v průběhu dostihu přidal i Royalle Pagaille (Ch. Deutsch). K rozhodujícímu momentu dostihu došlo po absolvování třetí překážky, kde Robbie Power pobídl k trháku Minellu Indo, na což zareagovali i ostatní favorité. Minella Indo přešel do vedení, za ním vytvořil blok čtyř koní – Asterion Forlonge, Royalle Pagaille, Al Boum Photo a Protektorat (H. Skelton) snažících se ho pronásledovat, za nimi si cestu kupředu hledala Rachel Blackmore v sedle A Plus Tarda. Volný prostor mezi Al Boum Photo a Protektoratem našla těsně před předposlední překážkou, protáhla se mezi nimi a vypadala se stíhat Minellu Indo. Na posledním skoku se k němu dotáhla a po jeho absolvování akcelerovala a začala se mu vzdalovat. Náskok osmiletého reprezentanta stáje hřebčína Cheveley Park narůstal až na konečných patnáct délek, což je vyrovnání rekordního odstupu Master Oatse z roku 1995, s větším náskokem vítězil jen legendární Arkle v šedesátých letech minulého století. Rachel Blackmore se po loňské Velké národní stala i první ženou, která dokázala zvítězit v Gold Cupu. Trenér Henry de Bromhead se stal prvním trenérem, který dva roky po sobě dokázal zopakovat vítězství v Champion Hurdle a Gold Cupu od dob Vincenta O’Briena, kterému se podobný kousek povedl v letech 1949 a 1950. Posledním jezdcem, který stejně jako Rachel dokázal v rámci jednoho Festivalu získat double Champion Stakes a Gold Cup byl v roce 1997 Tony McCoy. A Plus Tard tedy zvítězil o patnáct délek před Minellou Indo, třetí dvě a půl délky zpět finišoval nejleoší z britských koní Protektorat, který za sebou o krátkou hlavu udržel z konce pole finišujícího Galvina (D. Russell), o krk zpět pátý finišoval Royalle Pagaille a poslední šestou dotaci s odstupem dvou a čtvrt délky získal Al Boum Photo.

V rámcových dostizích zářili svěřenci trenéra Willieho Mullinse, kteří vyhráli pět ze šesti zbývajících dostihů Festivalu, mezi nimi dva ze statutem Grade 1. V úvodních JCB Triumph Hurdle (pp Gd-1, 4 l., 3 382 metrů, 135 000 Ł) se mezi čtyřletými proutěnkáři prosadil favorizovaný Vauban (P. Townend), zatímco v Albert Barlett Novices Hurdle (pp Gd-1, 4+, 4 822 metrů, 135 000 Ł) poměrně překvapivě triumfoval The Nice Guy (S. O’Keeffe). Mezi klisnami v Mrs Paddy Power Mares‘ Chase (stch Gd-2, 5+, 4 139 metrů, 120 000 Ł) zazářila bělka Elimay (M. Walsh), v amatérce odhrávající na stejné trati jako Gold Cup Foxhunter Chase (stch cl. 2, 5+, 5 294 metrů, 50 000 Ł) trenérův syn Patrick přesně načasoval koncovku valacha favorizovaného valacha Billaway a roli favorita pod Paulem Townendem v McCoy Contractors County Handicap Hurdle (pp Gd-3, 5+, 3 382 metrů, 100 000 Ł) potvrdil i State Man.

Zbývající dostih, závěrečný dostih celého letošního Festivalu Martin Pipe Conditional Jockeys‘ Handicap Hurdle (pp cl. 2, 4+, 4 075 metrů, 75 000 Ł) opanoval svěřenec Josepha O’Briena Banbridge v sedle s M. McDonaghem.

Podtrženo a sečteno – v Irsku trénovaní koně v pátek vyhráli všech sedm dostihů programu a v prestižním Prestbury Cupu tak nakonec porazili domácí Brity vcelku jednoznačně 18:10, domácí může hřát snad jen fakt, že oproti loňsku dosáhli o polovinu více vítězství  (loni bylo skóre 23:5 pro Iry). Nejúspěšnějším trenérem letošního Festivalu se stal Willie Mullins, který tento titul získal podeváté od roku 2011, kdy jej získal poprvé. Navíc s deseti triumfy o dva vylepšil rekord v počtu celkových vítězství v rámci jednoho Festivalu, který dosud držel společně s Gordonem Elliottem. Kromě toho je Mullins s 88 vítězstvími vůbec nejúspěšnějším trenérem celé historie Festivalu.  Druhý nejúspěšnějším trenérem byl Henry de Bromhead se třemi triumfy a třetí Gordon Elliott, který se dvěma vítězstvími porazil Nickyho Hendersona a Venetii Williamsovou na druhá místa. Nejúspěšnějším jezdcem Festivalu se podruhé stala Mullinsová stájová jednička Paul Townend s pěti vítězstvími, o druhém místě mezi amatérem Patrickem Mullinsem a Rachel Blackmoreovou , kteří měli po třech vítězstvích, rozhodlo v Mullinsův prospěch více třetích míst. Nejúspěšnějším majitelem se stala stáj hřebčína Cheveley Park, kterou reprezentovali tři vítězové.

Rekordní byla i návštěvnost Festivalu – celý letošní Festival navštívilo celkem 280 627 diváků, což je nejvíce v historii a rekordní byla i páteční návštěva, kdy branami závodiště prošlo 73 875 diváků.