První den letošního slavného „Glorious“ mítinku v Goodwoodu měl svůj vrchol v supervytrvaleckém Goodwood Cupu, jehož historie sahá až do roku 1808 a od roku 2017 se pyšní statutem Gr. 1. Letošní ročník se stal místem střetu tří vynikajících stayerů – rekordního čtyřnásobného vítěze tohoto dostihu Stradivaria, do jehož sedla se nepodařeném ascotském výkonu Frankie Dettoriho vrátil Andrea Atzeni, jenž s ním tento dostih vyhrál v letech 2017 a 2018, loňský vítěz Trueshan (H. Doyle) a nová supervytrvalecká hvězda vítěz letošního ascotského Gold Cupu Kyprios (R. Moore), který v epickém doběhu ukázal, že jeho ascotský triumf nebyl náhodou a potvrdil, že je nejlepším supervytrvalcem současnosti.

V letošním ročníku Al Shaquab Goodwood Cupu (Gr. 1, 3+, 3 219 metrů, 500 000 Ł) se představilo devět koní. Diktování tempa na členité goodwoodské dráze se ujala dvojice Nate the Great (T. Marquand) a Thunderous (F. Norton), za nimi pozici prozíravě zaujal R. Moore v sedle Kypriose, vedle něj se pohybovala bělka Princess Zoe (M. Sheridan) a za nimi bok po boku Stradivarius (A. Atzeni) a Trueshan (H. Doyle). Rozhodující okamžik dostihu přišel po vytočení do cílové roviny, kde Kyprios plynule přešel podél Thunderouse do vedení, zvnějšku měla volný prostor k útoku Holie Doyle s Trueshanem, zatímco Andrea Atzeni v sedle Stradivaria obklopeného koňmi zjistil, že nemá kudy dopředu. Prostor se mu otevřel až s koncem falešné bariéry, kdy vzal Stradivaria dovnitř a „bojovník s bílou ponožkou“ konečně akceleroval. Rychle se přiblížil čelu dostihu, kde Kyprios odolával tlaku Trueshana - jenže teprve čtyřletý svěřenec Aidana O’Briena, nejprve odrazil nápor obhájce vítězství a pak pod pobídkami svého jezdce zachytil i nástup Stradivaria, kterého na cílové pásce porazil o krk. Třetí s odstupem jedné a čtvrt délky dokončil Trueshan, tři a čtvrt délky za ním čtvrtý finišoval Coltrane (R. Hornby) a pomyslnou tabuli se ztrátou dalších uzavřel Away He Goes (J. Crowley).

Stejně jako v Ascotu i tentokrát byl čtyřletý Galileův syn Kyprios tak trochu stranou zájmu novinářů i veřejnosti, který se soustředil především na Stradivaria. Nicméně mohutný ryzák, jehož klasickou kariéru podobně jako u jiného O’Brienova supervytrvalce Yeatse přerušilo zranění, se lepší každým startem. Můžeme namítat, že Stradivarius opět neměl kudy, Trueshanovi nevyhovovala pevná půda, ale jeho výsledky jsou nezpochybnitelné – a k tomu je nutno připočíst i jeho charakter, neboť podle jeho trenéra se jedná o „hodně líného koně“, který je dokonale profesionální, vždy udělá, co po něm chcete, ale pořád se šetří. Jeho letošní návrat po přerušené klasické sezóně (skončila loni v květnu v lingfieldském Derby Trialu) je zatím bezchybný – čtyři starty, čtyři vítězství…  „Řekl bych, že toho je ještě hodně, kde může startovat…“ řekl k jeho dalším plánům O’Brien, nejbližším cílem zůstává Irish St Leger (což znamená, že se nepokusí o zisk tzv. stayerské trojkoruny, kam vedle Gold Cupu a Goodwood Cupu patří ještě Doncaster Cup) a pak se uvidí, s tím, že v úvahu by mohl přicházet „Oblouk“ anebo Melbourne Cup.