Je tichý, nenápadný, velmi pracovitý a skromný, zkrátka sympaťák. Už osmou sezónu se pohybuje v absolutní domácí špičce překážkových žokejů a před dvěma lety získal unikátní double, když ovládl jak český, tak i slovenský šampionát. Jan Odložil, muž, kterému nikdo neřekne jinak než Čendo, což je jeho přezdívka z dětství, a žokej, který přestože v letošní Velké povede jednoho z outsiderů, věří v dobrý výsledek.

Jane, kolikátou Velkou letos pojedete a jak se těšíte?

Velkou pojedu pošesté, poslední tři roky to mám ob rok, kdy mě týden nebo i přímo v den Velké vyřadilo zranění. Těším se hodně, je to pro nás svátek, celý tento dvoudenní mítink.

Vaším partnerem bude třináctiletý hnědák Lombargini, aktuálně nabízený v kurzu 35:1. Jak vidíte společné šance?

Šance určitě je, přijde mi v pořádku, cítí se dobře a těší se na dostih. Je to samozřejmě také o tom mít trochu štěstí, každopádně však chceme udělat co nejlepší výsledek.

Jaké jsou Lombarginiho přednosti a na čem případně může ztroskotat vaše snaha?

Předností určitě je, že Velkou šel už čtyřikrát, nějaká zkušenost tu tedy už je. A úskalí? Je specifičtější na ježdění, ale už ho znám, občas ho jezdím i v tréninku, což mi pomáhá se s ním více sžít.

Z ostrovů letos dorazí hned trojice účastníků. Považujete je za favority nebo pro ně bude oříškem specifičnost pardubické dráhy a jejích skoků?

Co se týká ostrovanů, jsou to kvalitní koně, zvláště CokoBeach, stojí distanci a chodil dobře velké dostihy. Sám jsem zvědavý, jak se s tím popasují, protože pardubická dráha je, jak říkáte, dost specifická, takže to budou mít těžké. Je ale potřeba s nimi počítat. Jedou zdaleka, takže se pravděpodobně nebudou chtít jen zúčastnit, ale také uspět. Uvidíme, v jaké formě přijedou, ale počítat se s nimi rozhodně musí.

Z českých koní se nejčastěji zmiňují Godfrey, Sexy Lord a Dulcar De Sivola. Jsou to i vaši kandidáti na medailové příčky nebo máte v hledáčku někoho jiného?

Letos je to dost otevřený dostih, šanci uspět má vícero koní. Godfrey s Honzou Faltejskem budou pomýšlet hodně vysoko. Kůň vyhrál kvalifikaci, porazil Chelmsforda, navíc na něm sedí Honza. Ne favoritem, ale spíš černým koněm dostihu, je pro mě Sexy Lord. S Jardou Myškou si hodně rozumí, ostatně Jarda je moc dobrý žokej s obrovskými zkušenostmi. Sexy Lord sice půjde tuhle distanci poprvé, ale Jarda ví, co má dělat a bude hodně nebezpečný.

Nejen poměrně početná výprava ze zahraničí, ale letošní Velkou okoření i účast ženy v sedle…

Je to skvělé pro dostihový sport, že někdo nový přibývá.Všichni víme, že jezdci nejsou a kluci už vůbec ne. Moc to Lencepřeju, jezdí v Itálii, nechybí téměř na žádných dostizích, zkušenosti sbírá, kde se dá a jde jí to moc dobře. Samozřejmě pracuje u Honzy Faltejska, ten jí taky napomáhá k dobrým výsledkům a nějaké ty cenné rady jí taky dá. Ve Velké má co dělat, sedí na dobrém koni a věřím, že udělá i pěkný výsledek.

Život kolem koní je velmi dynamický a proměnlivý. Když jsme si povídali naposledy, působil jste ve Dvorcích u Pavla Tůmy, je to ještě aktuální?

Není. Ve Dvorcích jsem byl velmi spokojený, co se týče pracovního systému, lidí ve stáji. Dostával jsem kvalitní příležitosti a díky tomu jsem dokázal vyhrát šampionát u nás i na Slovensku. Bohužel pan Tůma nadále spolupracovat nechtěl a tak jsem musel odejít.

A kde pracujete nyní?

Momentálně pracuji ve stáji pana Popelky a jsem spokojený. Uvidíme, co bude dál, nicméně nemám v poslední době v plánu nic měnit.

Některé překážky Velké prošly různými úpravami, tak aby byly bezpečnější. Co myslíte, bude letos méně pádů než v předešlých ročnících?

Správce, pan Žižka se se svým týmem samozřejmě co nejvíc snaží, aby byla dráha připravena a byla korektní jak pro jezdce, tak i pro koně. Je to vidět, že všechno funguje, tak jak má. Za mě super. Skoky už jsou adekvátní a bezpečné, ale pořád jsou to překážkové dostihy a ty pády k tomu sem tam patří, nicméně rizika se snaží snížit na minimum, všichni dělají proto, co mohou a jde to k duhu. Všichni bychom si samozřejmě přáli, aby to byl pěkný dostih bez pádů a komplikací, doufejme, že koně už tam jdou zkušení, sice někteří jdou poprvé, ale ti zase už Pardubice znají, kromě ostrovanů. Doufejme tedy a přejme si, ať se nic nesemele a bude to krásný dostih.

Velkou jste jel už pětkrát, na který ročník nejraději vzpomínáte?

Nejraději vzpomínám na Velkou s Termillem ten první rok, kdy jsme spolu byli šestí. Pro mě to byl velký a silný zážitek, protože první Velká, hodně jsem to prožíval, se vším všudy. Povedlo se všechno, jak mělo, a umístění byl pro mě odskok do dalších let. Uvidíme, jak to bude dál.

Tuzemská sezóna pomalu a jistě míří ke svému konci, jak ji hodnotíte? Co se povedlo a co vás třeba trochu mrzí?

Každý rok je sezóna jiná, jsou dostihy, které se povedly více, ale teď nás čeká to nejdůležitější, na co se připravujeme celý rok, takže uvidíme, jak dopadne mítink při Velké pardubické. Nejde samozřejmě jen o ni, ale i o rámcové dostihy, kde všechny kategorie mají takové své finále. Snažíme se ze všech sil a děláme pro to maximum, abychom pak podali co nejlepší výkony a jsme na to zdravě natěšení. Vlastně až po tomto mítinku se většinou hodnotí, jestli byla sezona dobrá nebo spíš slabší. 

foto: Zenon Kisza, Petr Guth a archiv Jana Odložila