Dnes odpoledne Rachael Blackmore(-ová), nejúspěšnější překážková jezdkyně historie, jediná žena, která dokázala zvítězit v cheltenhamském Gold Cupu i v Grand National v Aintree, na sociální síti X (dříve Twitter) zveřejnila příspěvek, který znamená jediné – ukončení aktivní kariéry dostihové jezdkyně… 

Cítím, že nastal správný čas. Jsem smutná, ale zároveň nesmírně vděčná za to, jakých úspěchů jsem za posledních 16 let dosáhla. Cítím se tak šťastná, že jsem mohla sedět v sedlech koní, které jsem měla, a zažít úspěchy, o kterých se mi ani nesnilo.

Lidí, kterým bych chtěla poděkovat, je nespočet, není možné zmínit všechny (nechci, aby z toho byla další kniha), ale pár jmen sem přesto uvedu a všem ostatním, jak se říká, vy víte, kdo jste…

Za prvé, mým rodičům, kteří mi poskytli nejlepší dětství a poníka, kterého jsem nemohla udržet! To položilo základ pro můj život v dostizích. Aidan Kennedy mi dal první šanci v dostihu point-to-point. Strávila jsem spoustu času ježděním pro Arthura Moora a Pata Doyla, což jsem milovala. Sam Curling a Liam Lennon byli také mými velkými podporovateli, stejně jako Denise O‘Shea, John Nicholson, Ellmarie Holden, Harry Smyth a Gigginstown House Stud.

Svého prvního vítěze jsem jela pro Sharka Hanlona, který mi pak pomohl stát se šampionem začínajících jezdců. Budu Sharkovi navždy vděčná za to, že mě podpořil, věřil mi a stál za mnou, i když by bylo mnohem snazší se poohlédnout jinde. Byl katalyzátorem všeho, co přišlo poté.

Rozhovor mezi Eddiem O'Learym a Henrym de Bromheadem v taxíku na cestě do Aintree posunul mou kariéru na zcela novou úroveň. Eddie mi pomohl dostat se do Knockeenu a to, co následovalo, bylo nepředstavitelné: Honeysuckle, A Plus Tard, Minella Indo, Captain Guinness, Bob Olinger, Minella Times a mnoho dalších... Všichni měli jedno společné – Henryho de Bromheada. Je to fenomenální trenér, který ze mě dostal to nejlepší. Bez Henryho by můj příběh byl úplně jiný.

Mým sponzorům za dlouholetou podporu. Dornan, KPMG, Volvo, Betfair, PCI Insurance, děkuji za vaši podporu. Garrymu Cribbinovi, který se o mě od prvního dne staral jako můj agent s profesionalitou a přátelstvím. Rebecce Matthewsové, která se starala (a doufám, že se bude starat i nadále!) o záležitosti nesouvisející s koňmi. Willie Mullinsovi, který mi během celé mé kariéry pomáhal k úspěchu.

Všem členům týmu v Knockeen, kteří odvádějí neuvěřitelnou práci při péči o všechny koně. Bez vás a všech zaměstnanců stájí po celé zemi by vítězové nebyli. Davy Rocheovi, jehož pomoc byla neocenitelná, když jsem měla to privilegium vybrat si dostih. Všem úžasným lékařům, chirurgům a fyzioterapeutům, kteří se o mě po léta starali. Všem úžasným majitelům, kteří mi důvěřovali a dali mi příležitost dělat to, co miluji. Všem, s nimiž jsem sdílela šatnu a vážnici, bude mi chybět být tam s vámi. Všem mým skvělým přátelům – díky vám bylo vyhrávat výjimečné. Brian Hayes nebude mít radost, že jsem ho zmínila, ale pro mou kariéru byl důležitější, než mu kdy budu schopna poděkovat.

Je to skličující, nemoci říct, že jsem dostihová jezdkyně. Už ne... kdo vlastně teď jsem! Ale cítím se neuvěřitelně šťastná, že jsem měla takovou kariéru. Že jsem byla ve správný čas na správném místě se správnými lidmi a že jsem se dostala na správné koně – protože bez nich nezáleží na tom, jak jste dobří. Dali mi ty nejlepší dny mého života a jsem jim za to nesmírně vděčná.