V Betfred Cheltenham Gold Cupu, vrcholu celého cheltenhamského Festivalu, nejprestižnějšího překážkového mítinku a potažmo i celé ostrovní překážkové sezony se prosadil favorizovaný osmiletý svěřenec trenéra Nickyho Hendersona Bob Worth v sedle se stájovou jedničkou Barrym Geraghtym.

Po škrtech pátého ze čtvrtečních World Hurdle Bog Warriora a indisponovaného Sunnyhillboye, jehož jezdec Tony McCoy byl promptně angažován do sedla jednoho z okruhu favoritů Sira des Champse do The Betfred Gold Cup Steeple Chase (stch Gd -1, 5 +, 5 300 metrů, 550 000 Ł) odstrartovala devítka účastníků. Diktování tempa se na deštěm poznamenané dráze  ihned po startu chopil vítěz tohoto dostihu z roku 2011 Long Run v sedle se synem svého majitele am. S. Waley – Cohenem, se zhruba délkovým odstupem následovaný druhým z loňského ročníku The Giant Bolsterem (T. Scudamore), zatímco zbývající favorité Simon des Champs, Silvianaco Conti (R. Walsh) a Bob Worth (B. Geraghty) situaci monitorovali z průběžného třetího až pátého místa. První podstatná změna této situace přišla při probíhání prostoru před tribunami před náběhem do posledního okruhu, kdy svou aktivitu zvýšili Simon des Champs a Silvianaco Conti, kteří se dotáhli blíže k lídrovi a začali ho dostávat pod tlak. Čtvrtou překážku před cílem již Simon des Champs skákal vedle Long Runa, Silvianaco byl třetí, Bob Worth se z pátého místa začal přibližovat. Na třetí překážce před koncem vyrobil chybu Silvianaco Conti a po pádu pro něj dostih skončil. Předposlední překážku skákali jako první Simon des Champs s Long Runem, Bob Worth spolu se znovuzrozeným The Giant Bolsterem kousek za nimi. Cílovou rovinkou pak Bob Worth projel nezadržitelně jako tank, poslední překážku již skákal jako první a do cíle si vypracoval sedmidélkový náskok, boj o střibro pro sebe nakonec v poslední fázi rozhodl Simon des Champs, když nakonec o dvě a tři čtvrtiny délky udolal Long Runa, čtvrtý se šesti délkovým odstupem dokončil The Giant Bolster, pátý pak se stejným odstupem Cape Tribulation (D. O’Regan). Videozáznam dostihu můžete shlédnout ZDE.

Jezdec Barry Geraghty, který si v sedle Bob Wortha zopakoval vítězství z roku 2005, kdy triumfoval s Kicking Kingem, vítězství věnoval amatérskému jezdci J. T. McNamarovi, který ve čtvrtek utrpěl vážné zranění: „Těžko si můžu přát šťastnější den, ale myšlenky nás všech jsou s Johnem Thomasem. Můžeme se jen modlit k Bohu, aby se jeho stav zlepšil.“ K dostihu poznamenal: „ Po většinu dostihu pouze bojoval s měkkou půdou. Zhruba po míli jsem poznal, že se mu to příliš nelíbí a tak jsem zkusil šetřit jeho energii a trochu jí uspořit. Pět nebo šest překážek před cílem jsem myslel, že nemáme šanci, ale z kopce běžel dobře, a když bez problémů skončil i třetí překážku před koncem a já viděl, že ztrácíme jen pět nebo šest délek, uvědomil jsem si, že máme dobrou šanci to společně dokázat.“

Vedle Gold Cupu byly v pátek na programu další dva dostihy se statutem Grade 1. Prvním z nich byly JCB Triumph Hurdle (pp Gd – 1, 4 l., 3 200 metrů, 120 000 Ł) ve kterých se mezi sedmnáctkou čtyřletých překážkových „juniorů“ impozantním způsobem prosadil irský Our Conor (B. J. Cooper), když zvítězil o patnáct délek před Far Westem (R. Walsh), třetí dvě a čtvrt délky zpět finišoval Sametegal (R. Mahon). Videozáznam dostihu může shlédnout ZDE. Tím druhým pak byly Albert Bartlett Novices‘ Hurdle (pp Gd – 1, 4 +, 4 800 metrů, 120 000 Ł), které Bob Worth vyhrál v roce 2011. V poli třinácti aktérů ho letos napodobil šestiletý At Fishers Cross (A. P. McCoy) ze stáje Johna McMannuse, který o čtyři a půl délky porazil African Golda (S. Twiston – Davies), jenž na cílové pásce o nos udolal Inish Islanda (R. Walsh). Videozáznam dostihu můžete shlédnout ZDE.

Nejúspěšnějším trenérem čtyřdenního Festivalu se stala cenu The Irish Inepentent leading trainer Award získal Ir Willie Mullins, který připravil pět vítězů a výraznou měrou tak přispěl k vítězství irských stájí nad britskými v dalším tradičním zápolení. Irové zvítězili 14:13, když před posledním dostihem stav 13:13 a misku vah na irskou stranu definitivně převážil až jeho vítěz Alderwood. Nejúspěšnějším žokejem se pak po roční přestávce stal opět Ruby Walsh, kterému tentokrát stačily čtyři vítězství.