První dostihový den letošní sezony na závodišti ve Velké Chuchli měl být  místem několika návratů dostihových jezdkyň, jenže ne všechny se podařily podle představ. V Itálii působící Kristýna Bezděková se v Praze kvůli zranění z tréninku vůbec neobjevila, Martina Havelková se na chuchelské trávě po více než  jeden a půl roční přestávce sice objevila, avšak její účinkování nemělo dlouhého trvání, když poté co se jí podařilo přimět debutující Nowitku ke vstupu do startovacích boxů, krátce po startu její sedlo nedobrovolně opustila. Jedinou jezdkyní, které se nedělní návrat do sedla podařilo dotáhnout až do cíle, tak byla po bezmála čtyřech letech startující Martina Luková.

V případě jejího návratu se nejednalo o žádnou dlouhodobě plánovanou akci, neboť jezdeckou licenci dostala jako jeden z dárků k narozeninám, které oslavila koncem března. Vhodný kůň se ve stáji jejího manžela, trojnásobného trenéra šampiona Václava Luky mladšího našel záhy, neboť hned na první neděli byla do handicapu třetí kategorie na 1 200 metrů hlášena loňská dvojnásobná vítězka Selina Queen, které se tří a půl kilogramová úleva amatérské jezdkyně výborně hodila. Dostih samotný se neodvíjel úplně podle představ jezdkyně, Selina Queen se totiž krátce o startu ocitla na posledním místě, nicméně Martina zachovala chladnou hlavu, při vytáčení do cílové rovinky klisnu protáhla pod polem po bariéře, ta akcelerovala a na distanci to vypadalo, že budou bojovat o vítězství. V rozhodující fázi však klisnu, i přes váhovou úlevu jezdkyně nesoucí 60,5 kg, opustily síly a finišovala na pátém místě.

Martina po dostihu příliš spokojená nebyla: „Po startu jsme se ocitli příliš vzadu, což nebylo v plánu, ale v téhle fázi dostihu jsem neměla v ruce vůbec nic. Nechtěla jsem ji takhle brzo někam honit a raději jsem s útokem čekala na cílovou rovinku. Tam mi sice krásně zrychlila, ale vzhledem k tomu, že má jen krátký konec, v rozhodující chvíli již neměla čím odpovědět na nástup soupeřů. Před dostihem jsem měla obavy ze svého výkonu, ale teď ve mně převládá spíše zklamání z výkonu koně.“ Na konto  případných dalších startů doplnila: „Rozhodně neplánuji jezdit v dostizích nějak pravidelně, ale pokud se v naší stáji najde nějaký vhodných kůň…“  Hodnocení dostihu od trenéra - manžela bylo poměrně lakonické: „Jak už to v handicapech bývá, rozhodla vysoká váha - hlavně, že v pořádku dojely.“