Vítězný oblouk: Proč bychom se netěšili, když nám Pánbůh Treve dal...

Kdyby měli Francouzi Smetanu (s velkým S),  mohli si v neděli v Longchamp radostně zpívat: Proč bychom se netěšili, když nám Pánbůh Treve dal. Jenže Francouzi Smetanu nemají, a tak své radování museli odít do zcela jiných slov. Na podstatě věci to však nic neměnilo, a nálada z pozice domácích byla v Longchamp stejně radostná, jako ta, kterou měla svého času posluchače plnit Prodaná nevěsta, Ostatně, analogie se Smetanou jde v tomto případě ještě dále. I Treve je svým způsobem prodaná – katarský šejk Al Thaani ji loni koupil už jako velmi úspěšného koně, a v jeho barvách už podruhé vyhrála nejbohatší evropský dostih. Mimochodem také dostih, jehož je tentýž šejk titulárním sponzorem.


Ale nechme zákulisí zákulisím, a věnujme se klisně, která podruhé v řadě dodala Francouzům na domácí půdě důvod k bezbřehé radosti. Trenérka Criquette Headová už v životě zažila leccos, ale včera v Longchamp byla z triumfu tak naměkko, že nešla daleko pro velká slova. „Je to asi největší moment mé kariéry.  Po tom, jak Treve všichni odepisovali, jak jí nikdo nevěřil.V létě se zranila, šest týdnů nebyl v tréninku a chystat se zase začala až v srpnu,“ líčila trenérka složité momenty, které  ji vedlo zpátky na start „Oblouku“.
„Když je Treve v pořádku, není na větě kůň, který by ji porazil,“ zářila. "Bohužel ale dlouho v pořádku nebyla, na jaře to nebyla úplně ona, a  po Ascotu se nám vrátila  se zraněním. Nyní víme, že start v Ascotu, to byla chyba, tam jsme ji vozit neměli. Ale ani na chvíli jsme nepřestali věřit, že máme koně, který může zase vstoupit na vrchol. Po  Prox Vermeille už spousta lidí mávla nad Treve rukou se slovy, že tato klisna prostě skončila a že nemá budoucnost. Jenže já s tím startem tehdy byla moc spokojená. I když je fakt, že klisně  tehdy nevěřil ani Thierry Jarnet,“ dodala populární trenérka před nasednutím do nezbytného kočáru, který pařížské potentáty veze v Longchamp na dostihovou dráhu k prezentaci cen.
Thierry Jarnet se ostatně přiznal, že i jeho důvěra v Treve po Prix Vermeille se smrskla na minimum. „Ale  trenérka věřila, že z ní bude stejný kůň jako loni. A brzy mě přesvědčila, když jsem na ní pak seděl asi po týdnu, viděl jsem, že je to zase ona. S tím koně se stala neuvěřitelná změna,  najednou byl z Treve docela jiný kůň. Takový, s kterým jsme tady dnes vyhráli…“ smál se majitel dvou posledních „obloukových“ vítězství. „Často se mě ptají, kdy už s ježděním skončím, ale když máte  takového koně jako je Treve,  končit se vám tedy nechce ani náhodou,“ líčil  francouzský žokej, který zásluhou Treve důrazně vystoupil ze stínu Soumillonů, Peslierů, Lemairů a dalších…
Jarneta si, jak známo, vymodlila na majiteli trenérka. První šejkův žokej, Frankie Dettori, byl podle všeho na klisnu „zlý“ , a  navíc s ní nedokázal vyhrát, a tak francouzská trenérka lobovala (nakonec úspěšně) pro francouzského jezdce. „Treve byla ale dnes v takové formě, že by určitě vyhrála i s Dettorim. Vlastně by vyhrála s kýmkoli,“ radovala se zkušená Criquette, zatímco po dostihu se štastným  úsměvem malé holky  odpovídala na otázky  na všechny strany. Většina z nich padala v angličtině, a první dáma francouzského turfu je odrážela perfektní angličtinou bez jediné stopy směšného francouzského přízvuku. I ona zanechala v Longchamp jedinečný dojem pro všechny, kdo tenhle velice mezinárodní mítink navštívili…