Tomáš Lukášek po návratu z Kataru, kde v zimě a na jaře odjezdil deset vítězných dostihů, ve střední Evropě prozatím „vybírá“ velké dostihy. V Polsku si zapsal na konto tamní verzi Velké jarní ceny. V Bratislavě zase vyhrál tamní sprinterský vrchol  sezóny, Cenu ministerstva zemědělství Slovenské republiky. A i když se jednalo o nejkratší dostih mítinku Turf gala, pořádně se na triumf nadřel, a nakonec  dovedl Ultimate Fighta k nejtěsnějšímu triumfu před maďarskou Báthory jen za cenu trestu pro nadměrné použití bičíku…

„Pro nás se ten dostih odvíjel tak, jak jsme chtěli. Když jsme se sešli týden před startem s majitelem Václavem Slovákem, představoval si to asi takto,“ komentuje Tomáš Lukášek. „On to není kůň, kterému by vyhovovalo chodit z čela, takže pro nás bylo optimální se schovat a přijít s jeho velkým závěrem.“  A přesně to také Lukášek předvedl, i když sám přiznává, že ve vítězství začal věřit až v samotném závěru.

„Maďarskou Báthory jsme sice dotahovali, ale musel jsem ho jezdit vážně tvrdě, takže ten trest je nakonec asi v pořádku,“ uznává Lukášek. „Cíli jsem ale, že Ultimate Fight na tu klisnu má, jenom potřeboval podpořit tak, aby to ze sebe dostal. A to se povedlo. Samozřejmě to vítězství  hodně těší, po takovém boji obzvlášť…“ pochvaluje si Lukášek , který po sedmdesáti startech ukončilo letošní čekání trenéra Zdena Koplíka na první výhru – a došlo k ní hned v jednom z největších slovenských dostihů roku…

„Podle francouzských forem to ale vypadalo, že by Ultimate Fight mezi nejlepšími být měl, takže to pro mě nebylo nějaké extra překvapení,“ potvrzuje Lukášek na konto nedělního vítěze, který potvrdil českou dominanci ve slovenském sprintu z loňského roku

A jak by se bratislavský sprint a vůbec dostihy v naší oblasti daly srovnat s nově nabytými katarskými zkušenostmi? „To vážně jen hodně těžko, dostihy v Kataru jsou úplně jiné. Jede se tam od začátku, na nic se nečeká, v dostihu zdaleka tolik netaktizujete. Ty dostihy jsou tam natolik jiné, že to je vážně mimo nějaké srovnání. Ale adaptovat se tady zpátky, to byla věc několika dní. V dostizích tu pak člověk po návratu trochu kouká, když nikdo nikam nespěchá, ale to je všechno, a brzy si zase zvyknete,“ ujišťuje Tomáš Lukášek. Ten si ostatně zvykl natolik, že už v Polsku získal klasický vavřín. „A příští týden se tam koná obdoba naší Velké červnové ceny, tam bychom si měli potvrdit ambici do derby. Navíc se do Polska vrací po německém pokusu i Caccini,  na toho se taky těším,“ říká Lukášek  na konto svých nejbližších dostihových plánů.