Na čtvrtý pokus se trenéru Stanislavu Popelkovi povedlo ve švédském Strömsholmu ukořistit tamní největší klenot, triumf ve švédské Velké národní. Al Bustan se v letošním ročníku o místo zlepšil a využil nepřítomnosti loňského premianta Kazzia,  trenérův triumf navíc potvrdilo vítězství Thirteen Diamonds v dostihu, který Popelka vyhrává už tradičně. A tak návrat ze Švédska probíhal zvesela. Byť bez poháru… 

„Je to velký úspěch, vyhrát švédskou Velkou národní,“  pochvaluje si Popelka. „Pro takový úspěch tam přece už čtyři roky jezdíme, a jsem moc rád, že se to letos podařilo. Dostih  vyšel tak, jak měl, a Al  Bustan v letošní formě toho dokázal využít.“ Popelka ví, že po škrtnutí Kazzia se cesta ke švédskému titulu usnadnila, na to, jakou cenu Al Bustanovo vítězství má, to ale nic nemění. „Al Bustan má letos na jaře moc dobrou formu,  potvrdil to už třetím místem v Lysé a potom vítězstvím ve Wroclawi v rámci přípravy do Švédska.  A ve Strömsholmu ukázal, že se dobře připravil právě na ten okamžik, kdy to bylo třeba.“

Al Bustana nyní podle trenéra čeká letní pauza, po které už by se měl soustředit na  domácí program. „Po dohodě s majitelem bychom se s ním na podzim měli soustředit na Pardubice, pravděpodobně by se tam mohl objevit koncem srpna,“ soudí trenér, kterého uspokojili i další svěřenci. 

„Marcus Aurelius zase prokázal, že je to moc dobrý skokan,  a ve Strömsholmu mu to docela jde,“ chválí třetího z cíle Velké národní. „A Thirteen Diamonds ,ten má letos tři starty a třetí vítězství, i když to jedno v Brně se mu nepočítalo po  výroku rozhodčích. Ve Švédsku mě moc potěšil, poprvé šel přes takové překážky a až na jednu chybu se s nimi srovnal moc dobře. Pro nás je  vítězství v poháru rodiny Perssonů o to cennější, že jsme ho vyhráli už počtvrté v řadě, napřed s Hawa Balim, a pak dvakrát s Marcem Aureliem,“ pochvaluje si Stanislav Popelka. 

Švédskou dostihovou pohostinnost při Velké si nemůže vynachválit. „Je to vždycky velmi příjemný mítink,  večer před mítinkem  pořádají na přivítanou  velmi příjemné setkání s uvítáním účastníků, a po dostizích se koná velmi sympatická afterparty s předáním poháru za Velkou.“  Jak ale česká výprava letos zjistila, předání je poháru je vlastně spíš jen jeho krátkodobým zapůjčením.  „Zjistili jsme,  že pohár je putovní, a  navíc nám ho do Česka nepůjčí, pokud pro něj nebudeme mít speciální pojištění,“ posteskl si Popelka.  „V minulosti totiž udělali nějakou nepříjemnou zkušenost, a tak teď pohár  pro vítěze zůstává obvykle na místě,  a my bohužel nemáme ani nějaké repliky.  Kromě vítězství tak máme jen deku pro vítěze. Když jsme letos měli za úkol se vrátit s pohárem, znamená to tedy, že jsme tedy úkol nesplnili,“ vtipkuje na konto chybějícího poháru Stanislav Popelka.