Před startem pardubického mítinku je nejúspěšnějším českým žokejem v říjnu 2017 Josef Bartoš. V posledních dnech si úřadující italský šampion na konto připsal v Itálii čtyři překážková vítězství, a do Pardubic se tak naladil na vítěznou vlnu. V neděli v největším dostihu sezóny povede Zarifa, s kterým  patří do širšího okruhu favoritů poté, co se společně ve Velké už umístili. Dosáhnou letos na nejvyšší pocty? A jak se ostřílenému žokejovi zamlouvá letošní pardubická konkurence? 

l Začněme ale v Itálii. Letos se vám tam zatím tolik nedařilo, nyní přišla vítězná série. Nakopla vás směrem do Pardubic?

„Musím napřed upozornit, že kromě čtyř vítězství jsem tam nasbíral taky tři dost nepříjemné pády, dva v tréninku a jeden v neděli v dostihu, takže jsem nejenom vítězně naladěný, ale taky trochu pošramocený. Ale ta vítězství určitě potěšila, psychicky vás vždycky zvedne, když se takhle daří, ty poslední dva dny v Itálii byly pro mě vlastně lepší, než většina dosavadní sezóny na jihu Evropy. Když by to podobně pokračovalo v Pardubicích, určitě bych se nezlobil…“

l A máte v Pardubicích nějaký moment, na který byste se kromě Velké speciálně těšil?

„Jednoznačně se nejvíc těším na Velkou, to je samozřejmě hlavní důvod. V ostatních dostizích nemám nějakého koně, na kterého  bych se speciálně těšil. Stáj Lokotrans, se kterou letos v Česku spolupracujeme,  pořídila pro tento mítink dva nové koně,  a určitě by mě potěšilo, kdyby se mi pro ně o víkendu aspoň jednou podařilo vyhrát…“

l Českého žokeje ale vždy nejvíc potěší úspěch ve Velké. Letos to ovšem bude hodně těžké, souhlasíte?

„Určitě, je to nejlepší Velká za poslední roky. Takovou konkurenci jsme tu neměli dlouho. Nejlepší koně z kvalifikací, ti nejlepší z loňska, a k tomu francouzský šampion – trenér, který sem veze koně, jaké jsme tu možná ještě neviděli. Vypadá to vážně na parádní dostih s velikou kvalitou…“

l Vy jedete jednoho z kvartetu svěřenců Josefa Váni. A sám trenér se nedávno dal slyšet, že z jeho svěřenců je nejlepší No Time To Lose.  Jak tedy hodnotíte své vlastní šance?

„Ve Velké to není jen o tom, který kůň je lepší. Já taky souhlasím s tím, že ze čtveřice koní od trenéra Váni je No Time To Lose ten nejlepší. Jenže taky je to relativně mladý kůň, který půjde poprvé dostih na tak dlouhé distanci, navíc celý víkend má být celkem chladné počasí a možná i zaprší. Starší koně už takové podmínky i tak dlouhé dostihy znají, a v tom může být jejich výhoda. Pro Charme Looka, ale třeba i pro Zarifa. Ono je to vlastně podobné s Francouzi. Myslím, že kdybychom s nimi měli soutěžit ve Francii, nemají naši koně šanci, a to samé by platilo, kdybychom se jim chtěli postavit třeba na pět kilometrů.  Jenže ten kilometr navíc a místní dráha může zase hrát pro české koně, je to otevřenější a zajímavější…“

l Může jeho zajímavosti prospět i obnovení možnosti znovu nasednout koně, pokud z něj v průběhu jezdec nedobrovolně „vystoupí“?

„Asi ano, pokud se týká možnosti znovu nasednout třeba poté, co jezdec opustí sedlo na Irské lavici nebo na dropu, určitě jsem pro. Jednou se stalo Jirkovi Kouskovi, že to tak na Irské udělal, ale v cíli ho čekala diskvalifikace…“