Vrcholem nedělního dostihového odpoledne ve Velké Chuchli, které navštívilo více než pět tisíc diváků, byla 3. Agrofert Národní steeplechase o pohár Josefa Váni. Roli favorita v ní potvrdil pětiletý vraník Capferret, kterého připravují ve Valech na Přeloučsku manželé Myškovi.

„Capferret byl původně chystaný na jiné dostihy, jiné překážky, jiná závodiště, kde jsme s ním chtěli pravidelně běhat. Po letní pauze, kdy jsme měli v dostihu pád, se nám ale kalendář rozsypal. Přišla tedy volba na dostih, o který jsme původně zájem neměli  - Velkou národní steeplechase v Chuchli,“ vysvětluje okolnosti, které vedly k menežování  překážkové hvězdy žokej Jaroslav Myška. „Vítězstvím v podstatě jen splnil svou povinnost, i když stát se mohlo samozřejmě cokoliv. Díky Pepčovi Bartošovi to byl nádherný dostih, který odsejpal a dopadl, tak jak měl,“ konstatuje na adresu nedělního překážkového magnetu muž, který před týdnem dokončil Velkou pardubickou na sedmém místě.
 
„Bridgeur? Podal výborný výkon, vezmeme-li v úvahu, že je šestiletý a na tento dostih nebyl nijak speciálně připravován. Jako poslední dostih šel kvalifikaci, pak jsme ještě trochu popracovali a šel Velkou. Na trávu vbíhal jako třetí, pak se ale tak zakyselil, že svaly přestaly fungovat a byl rád, že dokončil. Dostih udělal pro ostatní pěkný, je v pořádku a Velká mu nic nevzala. Můžeme tedy být maximálně spokojení,“ dodává i za svou drahou polovičku, Štěpánku Myškovou, jejímž „želízkem v ohni“ ve Velké měl být původně úplně někdo jiný, a to Goscater.
 
„Goscatera máme aktuálně ve výběhu. Nemá žádná fatální zranění, takže mu dáme čas a pak ho nasměrujeme třeba do Ceny Labe, nebo jiného příhodného dostihu. Už dva roky se s ním pokoušíme o Velkou, ale je to bohužel kůň na jeden dostih. Po něm potřebuje půl roku pauzu, takže Velká se nedá stihnout. To bychom se do ní museli kvalifikovat někdy na konci roku, pak ho nechat být a pak rychle dostat do formy, což je nereálné. Jestli bude v pořádku a bude na něj čas, nachystáme ho na jeden konkrétní dostih,“ doplňuje Myška.