Historicky nejbohatší čtvrtý ročník EJC Million  prolomil ledy z toho  pohledu, že poprvé si vítězství připsal reprezentant stáje, která za celou ideu u stojí.  I přes papírově nejlepší konkurenci v historii dostihu si svěřenec Václava Luky s konkurenty  v cílové rovině pohrál a zaznamenal triumf z kategorie lehkých.  Takových, jaké potěší i žokeje formátu Jeana Michela Eyquema, muže, který už si užil i vítězství ve francouzském derby.

„Báječný dostih, báječný výsledek,“ zářil Francouz, který  byl doposud pro české dostihy neznámou veličinou. V jeho podání vypadalo vítězství Troizileta nad slovutnými jmény z Německa i z ostrovů lehce, a jak sám uznal, i takové nakonec bylo. „Měli jsme před soupeři respekt, byl to hodně dobře obsazený dostih, ale tušili jsme šanci, pokud bude mít kůň optimální průběh,“ komentoval vítězný žokej.

A optimálního průběhu se také dočkal,  Troizileta nikam nehnal, využil rychlého tempa z počátečních fází, a v těch rozhodujících využil jeho silného závěru. „Přesně tak, jak mi to trenér vymyslel.  Nechtěli jsme nikam spěchat, a když jsem mu dal v rovině pokyn k útoku,  věděl jsem, že to bude dobré, měl v sobě pro závěr velikou sílu.  Vzali jsme to vnější stopou, k útoku bylo místa dost,“ poznamenal Eyquem.

Pražská dráha ho nijak nepřekvapila,  pro průběh dostihu, jaký měl v plánu, se jevila optimální. „Je to regulérní férové závodiště, jezdí se tu dobře. Dráha je u bariéry už celkem špatná, ale v této fázi sezóny se to dá pochopit, koná se tu hodně dostihů. Žokej tu má všechno, co potřebuje, a to je pro nás samozřejmě nejdůležitější,“ vysekl poklonu hostitelskému závodišti, které mi přineslo další triumf. „Určitě si toho vítězství vážím, byl to dostih se zajímavou účastí. A konkurence žokejů?  Určitě moc zajímavá myšlenka. Věřím, že tato akce může mít zajímavou budoucnost.“