Otázkový ping-pong s… Beysimem Ferhanovem
Necelé dva měsíce před zahájením tuzemské dostihové sezóny přinášíme hned několik nových seriálů. V prvním z nich pro vás budeme lehkou formou zpovídat osobnosti českého a slovenského turfu. Začínáme s mužem, který v loňském roce zaznamenal doslova raketový vzestup. Pětadvacetiletý Beysim Ferhanov vyhrál za sezónu celkem 22 dostihů, včetně dvou klasických Oaks a s úspěšností více než 34 % obsadil druhé místo v šampionátu profesionálních jezdců. Jak prožívá zimu a v jakém dresu ho budeme vídat v roce 2019? To se dozvíte v následujících řádcích.
Sezónu, v níž jste získal dvakrát více vítězství, než za celou dosavadní kariéru, asi nelze hodnotit špatně…
Sezóna 2018 byla pro mě výborná. Nikdy jsem si nemyslel, že bych v jednom roce mohl vyhrát čtyři jedničkové dostihy.
Co vám vloni udělalo největší radost?
Největší radost jsem měl z triumfu ve Velké červnové se Saulem a pak z vítězství v sedle Dylanky v českém Oaks.
Co se v loňském roce nepovedlo, co vás mrzí?
Mrzí mě druhé místo v šampionátu. Jsem ale optimista a vím, že každá mince má dvě strany, něco se povede, něco ne. Z toho, co se nepovedlo, bych se rád pro příště poučil.
V nové sezóně vás budeme vídat především v bílozelených barvách stáje Rabbit Trhový Štěpánov. Co rozhodlo, že jste opustil šampiónskou centrálu rodiny Vocáskových a přesídlil na jih Čech?
Chtěl jsem změnit některé věci ve svém životě, což se úplně nepovedlo. Bohužel. Na všem zlém je ale něco dobrého a tohle vidím jako novou příležitost.
Budete stájovou jedničkou ambiciózního týmu?
O tom jsme se ještě s trenérem Petrlíkem nebavili. Jedničkou byl bych samozřejmě rád a rád bych také opět zaútočil na vítězství v jezdeckém šampionátu.
Vítězství v šampionátu profesionálních jezdců je tedy vaší metou číslo jedna pro nadcházející sezónu?
Ano, rád bych vyhrál co nejvíc dostihů. A je jedno, jestli to budou dostihy třetí nebo první kategorie. Každé vítězství je pro mě velké, každého si vážím. Důležité je také zůstat celou sezónu zdravý, to bych si přál.
I když volného času není u koní nikdy moc, čím se bavíte v době dostihové pauzy?
Snažím se relaxovat, na chvíli vypnout. Věnuju se rodině, kamarádům, na to v sezóně moc času není.
Pro žokeje je velmi důležitá kondice, jak si ji udržujete?
Jezdím koně v tréninku, to mi zatím stačí. Jsem mladý muž a na kondici průběžně pracuji pořád.
Foto: Stanislav Mikule