Desáté místo Sternkranze v stvatostánku francouzských překážkových dostihů v Auteuil je podle žokeje Josefa Bartoše asi maximem, co mohl český zástupce na startu  Prix du President de la Republique aktuálně dosáhnout.  Přitom se ovšem jeho žokej přesvědčen, že jde o koně, který i mezi elitními francouzskými skokany mohl bojovat minimálně o dotované umístění…

„V neděli odvedl asi takový výkon, jaký byl na hranici jeho možností,“ konstatuje Bartoš. „Bohužel je to kůň, kterému mnohem víc sedí měkčí dráha, taková, jakou v Auteuil obvykle najdete. Jenže letošní rok , kdy jsme tam s ním absolvovali tři starty, tam bohužel pokaždé byla ta dráha pevná, a to je něco, co Sternkranzovi  tak nevyhovuje. Myslím, že za těch podmínek odvedl své maximum.“

Předpoklad, že ve třech dostizích v řadě bude v jindy podmáčeném Auteuil dráha pevná, se jevil před několika týdny mizivý, na vlastní kůži si ale česká výprava vyzkoušela, že to možné je. „Kdyby  měl pod nohama to, co mu vyhovuje, dalo se i s takovými soupeři bojovat o dotace,“ je přesvědčený Josef Bartoš, pro nějž tak francouzská mise  pro tentokrát skončila bez úspěchu.

Druhý reprezentant tréninkového úseku Josefa Váni mladšího v Auteuil realizačnímu týmu totiž  už tradičně mnoho radosti neudělal.  Ole Caballero  na své soupeře ani  tentokrát nestačil a nakonec dostih ani nedokončil. „V tom dostihu nestíhal, zase na tom výjezdu plnit spíš roli doprovodu pro Sternkranze než něco jiného,“ přiznává Josef Bartoš. „Bylo to další zklamání, co jsme s ním zažili. V práci přitom vypadá výborně, nevíme ale, co s ním dál vymyslet.  Třeba by mohl jít do amatérského krosu v Meranu, aby se dostal do úplně jiného dostihu,“ uvažuje Josef Bartoš