Holčák: Obhajoba s Hegnusem? O té napoví i stav dráhy...

Obhájce triumfu z loňské Velké pardubické Hegnus v letošním roce sice nepotvrdil svou loňskou převahu, reprezentant stáje Ševců je ale nepochybně nadále vysoce kvalitním koněm a velkokarlovická tréninková centrála je v souvislosti s největším českým dostihem vždy střediskem, nad kterým nelze mávnout rukou.  Žokej Lukáš Matuský a trenér Radek Holčák i letos  tvoří tým, který jde na start s vysokými ambicemi…

„Musím ale předeslat jedno. Hegnus nemládne, ten rok navíc na něm prostě je vidět a ne že ne,“ říká k charakteristice svého svěřence Radek Holčák, který Hegnusovou zásluhou loni zapsal podruhé své jméno do vítězných listin slavné cross  country.  „Jinak ale musím konstatovat, že příprava s Hegnusem proběhla tak, jak jsme si představovali. Byla náročná, kůň v ní dostal zabrat tak, jak  bylo potřeba a v podstatě jsem si jistý, že jsme v ní nic nezanedbali. S chystáním Hegnuse do Velké bylo všechno tak, jak jsme potřebovali.“

I tak si ale Radek Holčák uvědomuje, že zkušenost a „zásluhy“ z minulosti z jeho svěřence automaticky vítěze tVelké určitě neudělají. „Budeme si přát pro Hegnuse pokud možno měkčí dráhu.  V jeho věku a stavu s měkkou dráhou roste výkon, čím bude podklad pevnější, tím si můžeme být víc jistí, že Hegnus půjde na start s menšími šancemi. Kdyby se ale cválalo vážně na měkku, věřil bych, že máme s Hegnusem reálnou naději na hodně dobrý výsledek. Podmínky letos mnohé napoví, “ naznačuje Radek Holčák letošní možnosti svého svěřence.

Obhájce pardubického vítězství se nemusel už v letošním roce  kvalifikovat do aktuálního ročníku a tak měl Holčákův tým klid na to, aby koně přichystal na letošní vrchol bez nutnosti uspět v kvalifikacích.  „Je dost možné, že to pro dědka bude letos jeho poslední Velká pardubická, já bych se tomu úplně nebránil,“ připouští trenér na adresu stájové hvězdy. V letošním roce se jako možný nástupce Hegnuse z velkokarlovických vyslanců blýskl Direct Lagrange, ten nakonec ve Velké chybí stejně jako Bugsy Malone.

„Určitě mezi našimi koňmi mám některé, s kterými bychom se v příštích letech do Pardubic mohli vracet,“ uvažuje Holčák. „To jsou ale mladší koně, z těch dnešních Bugsy po stezích zůstává spíš koněm pro Itálii, tady v Pardubicích mu to tak nesedí.“

Jako soukromý trenér Radek Holčák ovšem připomíná,   výchova koní pro Pardubice nemusí do budoucnosti být tím hlavním úkolem. „Já jako trenér letos neměl v podstatě koně na běhání v Meranu a dost jsem pocítil výpadek vyběhaných peněz z Itálie. Při penězích, o které se běhá u nás třeba v kvalifikacích, nedává moc velká smysl se soustředit s dobrým koněm práce na domácí dostihy. Doufejme, že si to někde zodpovědný brzy uvědomí a české překážkové dostihy třeba zase začnou dávat  pro koně ekomicky smysl. Velká je u nás pořád fenomén, ale pokud jím má zůstat, měla by pro další roky projít nějakým vývojem,“ myslí si trenér, který má prozatím na kontě dvě vyhrané Velké a brousí si zuby na třetí…