Francouzská výprava se v Pardubicích rozdělila na smutnou a veselou část. Ta smutná cestovala do Česka zbytečně. Trenér Macaire si jistě připomněl dobu, kdy vezl do Pardubic koně jen poroto, aby „vypadl“ při veterinární přejímce. Tentokrát se jistil, přivezl koně dva, ale do dostihu se nakonec dostal jen jeden. Virtus d´ Estruval měl být papírově lepší, ale do dostihu se nakonec vůbec nedostal: po zranění Jana Faltejska Francouzi i s ohledem na hlubokou dráhu neangažovali náhradního jezdce a koně z dostihu škrtli. Jeho stájový kolega Songe d´Estruval sice do Velké odstartoval,  jeho žokej McCormack ale nezvládl Irskou lavici a jeho naděje tak skončily velmi záhy. 

Třetí místo Delight My Fire, jediné klisny na startu letošní Velké pardubické, na pardubickém závodišti do realizačního týmu přineslo nadšení.  Švédský žokej Lovén (foto) krátce po dostihu v rozhovoru na dráze přiznal, že byl výkonem Delight „delighted“. Tedy nadšený. A nebylo divu. Klisna, stejně jako vítězný No Time To Lose a druhý Francouz, absolvovala ve Velké svou premiéru, a i ona za sebou nechala ostřílené harcovníky v čele se Zarifem. Potvrdila tak svou příslušnost k nejužší tuzemské elitě, a to za podmínek, které pro klisnu určitě nebyly optimální.

Když před rokem a dvěma týdny Jak Kratochvíl vyhrál meranské Gran Premio, slavil tehdy největší úspěch své dosavadní kariéry.  A hned přesně věděl, o jaký další úspěch by stál Chtěl vyhrál Velkou pardubickou. Nyní se mu další meta bude vymýšlet hůře. V šestadvaceti má totiž na kontě triumfy v největších dvou dostizích, na které reálně český žokej dnes může dosáhnout. „Už můžeš jít do důchodu,“ radil mu žertem jezdecký kolega Jaroslav Myška s poukazem na tuto skutečnost.  Tam se ale Jan Kratochvíl ani v nejmenším nechystá..

Galerii z pardubických dostihů (mimo Velké pardubické) najdete zde

Josef Váňa v neděli ve Velké pardubické pokořil své „osobní rekordy“, pokud jde o trenérskou profesi. Vyhrál svou rekordní desátou Velkou pardubickou. A zaznamenal 58. Vítězství svého svěřence v rámci letošního roku, a  překonal tím svůj dosud nejvyšší počet vítězství za sezónu, který vytvořil se svými svěřenci v roce 2005. I když se letos neposadil do sedla, mohl v Pardubicích lízat smetanu, nebyl by to ale on, kdyby na úspěchu našel i drobné vady na kráse.

Vlastně se naplnily  předpoklady. Francouzi, kteří letos dorazili na Velkou, byli výborní. A za normálních okolností by zřejmě vyhráli. Jenže Velká pardubická rozhodně není normální dostih. Je to totiž právě Velká pardubická. A díky tomu vítězství v ní opět zůstalo doma. 

Druhou říjnovou neděli vyvrcholil tradiční dvoudenní mítink na dostihovém závodišti v Pardubicích 127. ročníkem Velké pardubické s Českou pojišťovnou. Kvůli zranění žokeje Jana Faltejska v dostihu nakonec nestartoval jeden z favoritů, svěřenec francouzského trenéra Guillauma Macaira Virtus d'Estruval. V dostihu samotném zklamal i druhý z hlavních favoritů, obhájce loňského vítězství Charme Look (ž. Stromský), který byl zadržen. V závěru dostihu to dlouho vypadalo na triumf jiného z francouzských nájezdníků Urgent de Gregaine (ž. de Giles), avšak v cílové rovince ho díky fantastické koncovce o jeden a půl délky předčil svěřenec Josefa Váni No Time to Lose v sedle s žokejem Janem Kratochvílem, který pro svého trenéra zaznamenal jubilejní desátý trenérský úspěch.

Sobotní pardubické dostihové odpoledne probíhalo ve znamení klidu před bouří, v jeho závěru  se ale  dostavily i náznaky, které připomínaly dnešní vyvrcholení dostihové sezóny. Počasí se v Pardubicích zkazilo tak, jak je předpovídá předpověď i na dnešek, a dostavily se i dostihy nejvyšší kategorie. Ten v sobotní programu nejcennější  se stal kořistí Azteka, jehož pro stáj dr. Charvát a trenéra Tomáše Váňu vedli žokej Jiří Kousek. Před dnešní Velkou se tak naladil na bojovnou notu…

Galerii z modrožluté pardubické soboty najdete zde

Úvodnímu dni dostihového mítinku na pardubickém závodišti, který zítra vyvrcholí 127. ročníkem Velké pardubické, dominovala dostihová stáj prezidenta Jockey Clubu ČR Jiřího Charváta, když ze čtyř koní startujících v jejích barvách tři zvítězili a čtvrtý byl jen těsně poražen. Do bohaté sbírky trofejí Dr. Charváta putují především poháry za vítězství v obou hlavních dostizích - mezi vrtevníky ve Zlaté sponě tříletých suverénně zvítězil svěřenec Pavla Tůmy Arkalon (ž. Faltejek), zatímco v Křišťálovém poháru města Pardubic překvapil Tomášem Váňou připravovaný Aztek (ž. Kousek). Třetím z vítězů v modrožlutých barvách byl tempař Northerly Wind (ž. Faltejsek), který lehce ovládl Memoriál Ing. Jiřího Šindlera a jen těsně vítězství uniklo Saint Josephovi, jenž v Memoriáku Carla Biffiho o krk nestačil na většinu dostihu tempo diktujícího Lodgian Whistle (ž. Myška).