Další dostihový mítink s patronátem francouzského PMU se konal v Německu v úterý večer v Dortmundu a naplno se v něm opět prosadil Jozef Bojko. Ten vyhrál Price of Auteuil na 1950 metrů v sedle La Bayadere a prosadil se na třetí místo aktuálního německého pořadí šampionátu jezdců. V akci byl rovněž Filip Minařík, který se v rámci odpoledne dostal nejvýše na třetí místo hned v úvodním testu odpoledne
V loňském roce dosáhl Stanislav Popelka na třetí místo v šampionátu překážkových trenérů, když si patrně nejcennější zásahy jeho svěřenci připsali při mítinku Velké pardubické. Jak dnes s odstupem času hodnotí loňskou sezonu a jaké jsou jeho plány pro tu nadcházející?
Vítěznou formu našel dnes žokej Filip Minařík při večerních dostizích v belgickém Monsu. Nejúspěšnější český žokej historie se prosadil vítězně v tamní Prix Maisières na 2800 metrů o 8000 eur, když v dostihu vedl sedmiletou „muší váhu“ Rigidity a zaznamenal v pozici druhých favoritů svůj další belgický triumf. Jednou se v Monsu naplno prosadil také nejúspěšnější slovenský jezdec historie, Jozef Bojko
Tradiční škatulata hejbejte se, ke kterým ve větší či menší míře dochází v rámci zimní dostihové přestávky, se letos dotkly i pičínské centrály Rabbit Trhový Štěpánov. Harryho Petrlíka, který dříve vedl přípravu překážkových nadějí stáje, vystřídal bývalý kouč žluto-modrých barev stáje BORS Břeclav Petr Juránek. Jaké jsou jeho dojmy po měsíci od příchodu do nového působiště?
Ani další třicetiletí, které zahrnuje čtyřkové letopočty, nebylo chudé na politické a společenské zvraty. Zvlášť u nás. Období druhé světové války a ještě krátce před jejím vypuknutím mnichovská dohoda z konce září 1938 znemožnily konání osmi ročníků Velké pardubické. Na závodišti ve Velké Chuchli se po dobu nacistické okupace běhalo. Tedy i v roce 1944. I když v atmosféře stále silnější germanizace. Na druhou stranu měly dostihy, jako ostatně všechny sportovní akce, které Němci v tomto těžkém období povolili, vysokou návštěvnost. V Protektorátu Čechy a Morava vzali lidé zavděk vším, co jim alespoň na chvíli dalo pozapomenout na válečné strasti.
Rok 1954, první poválečná čtyřka po skončení největšího konfliktu v lidských dějinách, byl ovšem součástí zase jiné totalitní anomálie. Vrcholících padesátých let, jež také těžce poznamenaly mnoho lidských osudů. Následující čtyřka, rok 1964, byla přece jen přijatelnější. Československo spělo i v podmínkách komunistického režimu ke zřetelnému uvolnění. Jenže o dalších deset let později, v roce 1974, bylo už zase všechno jinak. Husákovská normalizace udusila veškeré naděje na demokratičtější poměry.
Sport, včetně toho dostihového, si však vždy dokázal najít svůj modus vivendi.
Akeed Mofeed, hrdina Hongkongu z prosincových mezinárodních dostihů, má stanoveno vrchol pro nejbližší měsíce v březnové Dubaji. Dnes však v rámci přípravy na dvoukilometrový Hong Kong Gold Cup bez problem zaznamenal další triumf, tentokrát na trati Centenary Vase (Handicap, GD3). Akeed Mofeed se vrátil na dráhu poprvé od prosincového zásahu a pod nejvyšší váhou v poli předvedl impozantní vítězství v posledních metrech nad o dvacet liber méně nosícím Ashkiyrem. Trenér Gibson I žokej Whyte po dostihu potvrdili, že Akeed Mofeed je na to stejně dobře jako v prosinci, a jeho potenciální účast ve World Cupu je podle jejich názoru stále aktuálním tématem…
Současný třetí favorit letošního britského Investec Derby možná zamíří za oceán. Trenér Dermot Weld přihlásil svého svěřence Free Eagle do dostihů americké Trojkoruny, a stejně tak podal i přihlášky dalšího tria svých svěřenců, z nichž českému sluchu nejlíbezněji nepochybně zní jméno Gambrinus. Toho doplňují ještě Good Tradition a Fascinating Rock. Další čtyři evropské přihlášky do amerických klasik zaslal Weldův irský „soused“ Aidan O´Brien v podobě Giovanni Bodliniho, Sira Johna Hawkinse, Oklahoma City a Michaelmase. Z Británie jsou do americké Trojkoruny hlášeni Chief Barker (trenér Hannon ml.) a Orange Grove (T. Coles), zatímco jediným potenciálním francouzským nájezdníkem v amerických klasikách je Bookrunner trenéra Delzanglese. Trojkoruna v USA přilákala 413 přihlášených jmen, což je nejvyšší počet od roku 2008. Pro letošní rok přitom narostly o půl milionu dotace Preakness a Belmont Stakes, oba tyto dostihy se nyní konají s dotací půldruhého milionu dolarů. Impozantní debut Free Eagla, který ho poslal do sfér favoritismu pro letošní Derby, si můžete vychytnat na videu
Někdejší německý šampion a i u nás nesmírně populární žokejský „stylista“ Eduardo Pedroza míří do Japonska. Jezdec, který v posledních letech zastával funkcí jezdecké jedničky u trenéra Andrease Wöhlera, získal od japonské dostihové autority dvojměsíční licenci, která pro něj znamená angažmá pro letošní březen a duben. Pedroza by se v těchto dvou měsících měl vyskytovat v nejúspěšnějších japonských stájích poslední doby, a pracovat částečně má i pro trenéra Yasudu, u kterého stojí nejlepší světový sprinter současnosti, Lord Kanaloa. V současné době se Pedroza podle serveru galopponline.de hodlá „rozjezdit“ v Neussu či belgickém Ghlinnu tak, aby byl pro japonské angažmá v co nejlepší kondici…
Ze tří jezdeckých příležitostí dnešního odpoledne na závodišti Dos Hermanas získal úřadující španělský jezdecký šampion Václav Janáček jedno vítězství. Ukončil tak netradičně dlouhé čekání na plný zásah, když triumfoval v 2100 m dlouhém dostihu Asociación De Caballos Anglo-Árabes s nejvyšší váhou v sedle Della Bend. Janáček má aktuálně tři vítězství a patří mu druhé místo v šampionátu, na vedoucího žokeje Martíneze však ztrácí čtyři zásahy. Dnešní mítink v Seville byl pro španělské dostihy také okamžikem loučení domácího žokeje Horcajady, který od příštího týdne bude jezdit v Jihoafrické republice u trenéra van Zyla.
Novou rybou v „sítích“ tréninkového střediska v Krabčicích se staly i růžové barvy stáje stáje Lokotrans. Majitel Karol Jalový ovšem nechává hlavní část svých koní u dosavadního trenéra Eduarda Kotába, zároveň ale rovinové ambice rozestře i do dalších středisek. A proč zvolil zrovna Krabčice? „Důvody byly v podstatě dva – pak Koplík, a podmínky, které jsem tam při první návštěvě viděl. Vypadá to tam skutečně impozantně…“ konstatuje Karel Jalový.
