Loni v září si Jiří Posád na cestě do Irska „plácl“  a koně, kterého měli velkokarlovičtí v hledáčku už jako ročka, koupil pro modrobílé barvy stáje Monte Negro. Ten kůň nese jméno Cheeky Chappie. V rozporu se svým jménem se však neukazuje jako nějaký svéhlavý brach, naopak, jako poslušná dostihová „mašina“ plní, co se po něm chce. A chtělo se po něm vyhrát pražské derby.  Mission Accomplished, říká se v amerických filmech. Tož je to tam, dá se říci u nás… 

Baví vás to ještě, vyhrávat derby?, zeptali jsme se s nadsázkou třikrát v řadě vítězného majitele. „Čím dál víc, i když mi dlouho v dostihu bylo na infarkt,“ přiznal poté, co vyslechl  hymnu na počest vítěze.  Odhlédněme od skutečnosti, proč jsme vyslechli hymnu v okamžiku, kdy v Česku trénovaní koně neporazili jediného cizince – těm přece v příjezdu nikdo nebránil. „My toho koně kupovali s tím, že chceme derby vyhrát znovu. Ať se proti nám v něm postaví kdokoli. Samozřejmě, když už ho vyhrajete dvakrát, nikdo vás vyloženě nenutí, že se to musí povést potřetí. Ale příjemné to je, to zase ano…“  sděloval Jiří Posád.  „Jediné, co mě na tom štve, je můj slib. Když vyhrajeme derby, koupím koně do dalšího,“ dodal zvesela. „Už jsem takhle kupoval koně loni i předloni, a letos mě to čeká zase.“ A  nejenom, že bude pořizovat koně, vítězi derby prý přiveze ze Španělska vagon jeho oblíbených pomerančů, bude – li mít Cheeky Chappie o tuhle lahůdku zájem. 

Skutečnost, že loni měl v derby dvě naděje a vyhrál je tehdy nakonec s „náhradníkem“, zatímco letos spoléhal na jediného koně, nebral jako nevýhodu. „Ono to nebylo tak, že loni byl Mister Aviation ten horší, František Holčák mi před derby říkal, že jsou s Always on Sunday tak  nastejno. A Always on Sunday nebyl úplně dobře odježděný v Mostu, takže to dopadlo tak, jak to dopadlo. Ale že je Always on Sunday hodně dobrý kůň, to určitě ukázal v St Legeru a potvrdil to koneckonců  o dnes,“ libuje si Posád.  Na konto vítězství ve Zlatém poháru trenér Radek Holčák dodává:  „On v Bratislavě neměl moc štěstí na dostih, navíc to bylo první běhání. Teď přišel rozběhaný s tím, že ukáže, co v něm je. Samozřejmě jsme věděli, že na tom je dobře,  je to kůň, který toho umí hodně,“ pochvaloval si trenér, který týden po triumfu v pardubické Zlatém poháru trenérsky opanoval i ten pražský a za osm dní si domů přivezl  tak cenné trofeje, jako  předtím s výjimkou Velké pardubické na tuzemských drahách prakticky nezískal.  Tu další si může zajistit třeba v Bratslavě, Tam by se na Cheeky Chappieho měla vrátit Zuzana Vokálková. "Jeho to její kůň, udělala pro něj spolu s trenérem nejvíc, a my se na Bratislavě už domluvili," říká Posád. "Věřím jí, a tu jízdu si jistě zaslouží," dodává.

Nyní se ale bude ve Velkých Karlovicích slavit. A hrát fotbal… „Chceme si v úterý před grilováním tak trochu udělat hlad, a tak si zahrajeme výběry horních stájí proti dolním stájím,“ svěřuje se Holčák. Opomenout v sestavě nehodlají karlovičtí ani Jiřího Posáda, který byl v poslední době majitelsky spojen s oběma stájemi, a tak by si teoreticky svůj klub mohl vybrat. „Prý bych měl hrát na křídle. To jsem  sám zvědav, co z toho bude,  když mě neskolily nervy tady v Praze,  tak se to snad nepovede ani při takovém dobrodružství,“ směje se Posád, který ve Velkých Karlovicích tráví víc času, než si sám představoval. „Nechtěl jsem, aby mě dostihy nějak pohltily, jenže dnes už mám osm koní, a nechci je zanedbávat, samozřejmě v rámci toho, abych nezanedbal ani firmu…“ Jako dostihového majitele se jej však prozatím drží velké štěstí, a tak je otázkou, na jakém počtu koní se nakonec počet reprezentantů jeho stáje vůbec zastaví…