Josef Váňa je mužem mnoha profesí.  Drtivá většina nedostihové veřejnosti o něm sveřepě mluví jako o překážkovém žokejovi, v poslední době ale v jeho kariéře značně navrch získaly  úspěchy  trenérské. A to i v profesi, která Váňovi dříve byla cizí – na rovinách. Největší český dostih v této disciplíně je – a to bohužel jednoznačně – České derby.  Dostih, který Váňa vyhrál zásluhou Roches Crosse před nástupem „dynastie“ koní stáje Monte Negro. A vyhrál jej i po jejím pádu, zásluhou Touch of Geniuse. Zatímco modrobílé čtverce tentokrát pole uzavřely,  na špici se zaskvěly donedávna neznámé růžové barvy.  První a třetí místo v nejbohatší české rovině. Co víc si mohl Josef Váňa přát?

„Abychom byli raz dva,“ sděloval v neděli v pražské Chuchli lapidárně na otázku, která se nabízela.  Plán jeho svěřencům sice zhatil Oriental Sky, ale  nikdo ve Váňově táboře nemusel smutnit.  Jak se ukázalo, akvizice  koní s výbornými „papíry“, ovšem v době nákupu nijak prověřenou akcí, se ukázala jako výborný tah.  Touch of Genius sice v prvních startech působil poněkud syrově, v nejdůležitější chvíli byl ale tam, kde být měl.  A triumfoval… 

„Je fakt, že v práci jsme na něj pořádně přitlačili až v pondělí před dostihem, a ukázalo se, že po tom šel nahoru,“ konstatoval Váňa, který se v sedle svého svěřence střídá v přípravě se synem. Výkonnost jeho svěřence ale dává tušit, že na jeho překážkovou kariéru si  budou jezdci zapsaní na skocích muset ještě nějaký ten pátek počkat.  „Možná jsme na něj měli zatlačit už dřív,  třeba by ty výsledky přišly v minulých startech, ale takhle se to povedlo úplně nejlíp jak se dalo,“ věděl trenér hrdiny letošní Modré stuhy.

Derby, o němž se předem šuškalo, že je nejkvalitněji obeslané  za dlouhou dobu,   nakonec ovlivnila i měkčí půda. S ní se rozhodně nekamarádili regionálně dosud neporažení Dumnonia a Aldar, jejichž akci chyběla předchozí razance.  To ale samozřejmě Váňu netrápilo ani dost málo. „Naši koně mají obvykle dost síly, počasí nás  určitě nestrašilo, ale při tom, co Touch of Genius ukázal, by se nemusel bát soupeřů ani na jiném podkladu,“ byl přesvědčen Josef Váňa, jenž do Prahy přivezl svůj historický „derby-klobouk“, a ten opět osvědčil své magické možnosti.