Kdybych se měl několika větami vrátit k nedělní Svatováclavské, tak bych řekl, že vítěz Cut Me Loose mě hodně překvapil. Předtím, když vyhrál v Mostě, nosil málo kil. A co si budeme povídat, mostecká a pražská dráha, to je velký rozdíl. Na jeho výkon jsem byl zvědavý, protože chuchelská rovina je poctivá a ukáže, kdo na tom jak je. A Cut Me Loose obstál...Osobně jsem věřil Bright Sandovi, který se mi moc líbil, když před 14 dny vyhrál v Praze dvojku. Je otázkou, jakou roli na výsledku Svatováclavské sehrálo tempo, které udávali Mikesh a Rabbit King, ale je pravdou, že ti co vodili, také vycouvali...Ti koně, co by v Mostě taktikou ze špice na předních místech zůstali, v Praze většinou končí vzadu. Tady se to potvrdilo, když přišli koně z druhého sledu...

Jsem blbec, debil, ale  č….ne !

Mohl jsem mít v neděli slušné peníze. Bohužel  zásadu mého již nežijícího kamaráda jsem si uvědomil  až po hlavním  nedělním dostihu. Ten totiž vsadil vždy takového koně, jehož trenéra potkal na poslední chvíli. „Kdo to neudělá je blbec a ještě k tomu debil“, konstatoval vždycky. A já jsem samozřejmě těsně před dostihem potkal pana Šavujeva, trenéra vítězného Cut Me Loose. To  kamarádovo konstatování mělo ještě pokračování. Totiž sázka byla tím účinnější, když ještě trenér s někým mluvil. „Když tohle  se nevsadíš tak už si za č….“. Tak aspoň to nejsem, pana Šavujeva jsem totiž potkal klidného se zavřenými ústy. Ale stejně jsem pěknej  vůl, že jsem si na to vzpomněl tak pozdě. Promiň kamaráde, ale i tak ti tu kytičku na hrob koupím, i když pravda, po výhře mohla být  o trochu větší.

A Pohořal

Uplynulý dostihový den ve Velké Chuchli patřil bíločerveným barvám DS Pegas, jejíž zástupci byli pro ostatní naprosto nechytatelní. DS Pegas i Greg Wroblewski zase o něco vylepšili svou neuvěřitelnou procentuální úspěšnost a znovu ukázali, že kdo umí, ten umí…

Minulý týden jsem jezdil jedenáckrát a nevyhrál jsem ani jednou. V neděli v Praze jezdím také všechny dostihy, ale upřímně, žádní zázraci to nejsou.

Neuvěřitelně nabitý víkend nás čeká na českých drahách na přelomu srpna a září. A to nejen kvantitou, kdy se do dvou víkendových dnů vešly hned čtyři dostihové mítinky, až to u běžného smrtelníka vyvolává trochu obavy, zda bude pro aktivní účastníky vůbec možné všechno tohle stihnout. Ale především nabitý klasickými vítězi… Máme totiž před sebou unikátní situaci, kdy se během jednoho víkendu na dráze objeví hned tři poslední vítězové českého derby, a všichni v rovinových kláních.

Na konci prázdnin nás čeká dostihově nabitý víkend. V sobotu se vydám do Mostu a v neděli budu v akci ve Velké Chuchli. Jsem hrozně rád, že se v Chuchli zase začne běhat. Je to nejregulérnější česká dráha, který bývá stabilně dobře připravená. Beru jako velký úspěch, že se tam po povodni dalo všechno rychle do kupy a těším se.

Tak a je to tady! Již tuto neděli se budou na závodišti v Praze – Velké Chuchli konat první dostihy po červnových povodních. Je to určitě příležitost jak oslavit, že se dostihový život vrací tam, kde ještě nedávno byla velká voda. A protože se jedná o poslední klasický dostih sezóny, mohli bychom si dát záležet na dres codu. Na začátek jen informace, jak přísní jsou módní policisté na dostizích v Anglii. Řekněme si upřímně, že u nás by se asi nestačili divit.

Z uplynulého víkendu mě asi nejvíce zaujala dvouletá Navika a její vítězství v dostihu třetí kategorie.

O uplynulém víkendu, kdy byly Kolesa a Benešov, jsem nejezdil. Vrátil jsem se z Francie, kde nám běhali dva koně. Dvouletý Simply Ozzy, který lehce vyhrál debut v Bratislavě, skončil v Deauville poslední. Pár metrů po startu se mi otočilo sedlo a hlavním úkolem bylo tedy jen dojet. Dobrý výkon podal Iraklin, když vezmeme v úvahu proti jakým koním šel. Na druhé běhání a proti koním umístěným v grupě, je i čtvrté místo ze šesti slušné.

Máme za sebou vlnu veder, na která spousta lidí nadává, ale mně nevadí. Z Malajsie jsem na ně zvyklý a dá se říct, že teď je mi tady tak akorát.