Za obhajobou loňského triumfu z Velké pardubické přijede žokej Jan Faltejsek z místa 1800 kilometrů vzdáleného. Blízko pobřeží Atlantiku tam totiž působí u francouzského trenéra Guillama Macaira, momentálně nejúspěšnějšího školitele dostihových koní ve Francii.  Český žokej se  v tamním působišti propracoval mezi elitní francouzskou jezdeckou desítku na skocích, a tak do letošní Velké přijede Faltejsek v roli žokeje ostříleného úspěchy v zemi dostihově nepoměrně vyspělejší, než je Česko.  Protože ale samozřejmě zůstává Čechem,  na letošní Velkou se těší a do Pardubic se přijede prát o obhajobu loňského triumfu…

Cez víkend sa slovenské realizačné tímy reprezentovali nielen v Bratislave. Zástupca stajne Lokotrans Slovakia Krosus z tréningu Jána Cagáňa sa predstavil už v treťom St. Leger, tentokrát v Budapešti. Ale ani do tretice nedosiahol na dotované umiestnenie, keď v teste na 2800 metrov s názvom Magyar St. Leger dobehol pod vedením Michala Macha na deviatom mieste z jedenástich koní. Presadil sa maďarský Akaba v sedle so Stanislavom Georgjevom.

Trojici koní do Velké pardubické v letošním roce veze irský trenér Enda Bolger.  Muž, který s Risk of Thunderem dokázal v Pardubicích „urvat“ druhé místo, ale na vítěznou bránu bušil v minulosti marně. Nyní  by svou bilanci rád  s Freneys Well, Zest for Life a Mount Sionem  změnil, a proto své koně poslal Evropou k východu. „S čím budu v neděli spokojen? Když budeme první, druzí a třetí,“ říká proslulý irský trenér  před pardubickým mítinkem, samozřejmě ovšem s velkou humornou nadsázkou.

Se startovním číslem jedna jde do letošní Velké pardubické klisna Cantridara (na snímku vpravo), která se kvalifikovala na poslední možnou příležitost a vedl ji tehdy Dušan Andrés. Ten měl ale ve Velké dohodnuto jiné angažmá, a tak jej pro  český dostih dostihů zastupuje mladík z britských ostrovů Freddie Mitchell. Jeho britské a irské statistiky hovoří za posledních pět let o osmnácti startech a dvou vítězstvích, čímž nesplňuje kvalifikační podmínky jezdců pro účast ve Velké pardubické. Na doporučení výboru České asociace steeplechase byla ale Mitchellovi Radou Jockey Clubu ČR  pro ježdění ve Velké udělena výjimka. Důvod? Podle výkladu vedení ČASCH  nejsou lidi… lépe řečeno jezdci…

Michal Köhl startoval ve Velké celkem pětkrát. Zatímco první tři ročníky VP v letech 2002 - 2004 nedokončil, v roce 2006 byl s Brambushem šestý. Jeho prozatím poslední start před čtyřmi roky skončil desátým místem, k němuž dovedl hnědáka Profila v tréninku Jiřího Jandy. Sympatického žokeje, který za svou kariéru absolvoval již 747 startů, z nichž 71 bylo vítězných, jsme se zeptali nejen na to, jak vidí letošní Velkou, ale také na které předchozí ročníky či osobnosti, rád vzpomíná.

Pardubice, 8. října 2013 - Svátku většiny našich turfmanů, Velké pardubické, předchází již tradičně od roku 1995 rovinový mítink, při kterém mají diváci možnost vidět celou řadu domácích špičkových koní v dostizích I. kategorie na různých distancích a často bývají startovní listiny obohaceny i zajímavou účastí zahraničních koní. Tentokráte uvidíme trojici výborných maďarských koní a několik slovenských koní, patřících k tamní elitě.

Pardubice, 8. října 2013 - Tradiční předehrou Velké pardubické bývají sobotní rovinové dostihy. Letošní rovinový mítink však nabídne i ohlédnutí do historie nejstaršího překážkového dostihu. Připraveno je totiž odhalení fotogalerie vítězů Velké pardubické a křest knihy o jednom z nejúspěšnějších jezdců a trenérů československého dostihového sportu.

Stav pardubické dráhy, to je otázka, která před Velkou pardubickou přichází na přetřes pravidelně. Její naléhavost zdůraznila především předloňská zkušenost a situace, kdy bylo závodiště ponecháno bez velké péče a dostih zachraňoval prakticky až „Svatý Petr“ dešťovými přívaly v pravý čas.  Zatímco v roce 2011 se před Velkou často hovořilo o tom,  že pořadatelé dráhu nechali dojít do nejhoršího stavu a poslední desítky let, nyní se zdá, že podobné nebezpečí  nehrozí.

Týden po triumfálním doběhu největšího dostihu, který se na italských překážkách koná, se Josef Váňa  mladší na meranskou dráhu vrátil, a tentokrát se z jeho návratu žádné vítězství neurodilo. I tak se ale vracel  domů spokojen, druhá místa v největších nedělních dostizích  přinesla výsledky na hranici současných možností.  Tak se to aspoň Josef Váňa mladší domnívá.

Rok se s rokem sešel a máme tu 123. ročník Velké pardubické. V článku níže, najdete něco málo z historie dostihu a zjistíte,  jak moc se móda a různé styly stále opakují.