Její "pedigree" i křestní jméno ji předurčují k vítězství a díky tomu, že je dcerou výborné žokejky a trenérky Ingrid Janáčkové-Koplíkové a multišampiona Václava Janáčka, je pod drobnohledem dostihového publika již od svého prvního startu v Ponylize. Od té doby už však uplynula nějaká doba a z malé "Viky" se stala krásná slečna. Slečna, která aktuálně dokončuje základní školu v Čelákovicích, ráda poslouchá hudbu Justina Biebera a Beyonce a s níž si můžete bez obav povídat o čemkoliv, protože je milá a na nic si nehraje.

Celkem pět let působila ve Španělsku, přičemž dva roky atakovala top desítku nejúspěšnějších tamních žokejů. Jako stájová kolegyně Václava Janáčka pracovala u trenérského šampiona Guillerma Arizkorrety v Madridu a její kariéra se slibně rozjížděla. A pak přišel zlom – kvůli zdraví svých nejbližších se rozhodla před necelými třemi roky vrátit domů a najít si své místo v tuzemském turfu. Vzpomíná ještě na zemi, kde strávila s dcerou několik pěkných let? A jaké jsou aktuálně její profesní plány?

Dostihy jezdí pátým rokem, na kontě má aktuálně sedmadvacet triumfů a letos vyhrála hned první jedničkový dostih tuzemské rovinové sezóny sprinterský Gomba handicap. V sedle ryzáka Little Lorda překvapila nejen své soupeře, ale i sázející, kteří koním z Valašska tradičně na počátku sezóny příliš nevěří. Sofie Kvízová, jedna z nejtalentovanějších a nejperspektivnějších mladých jezdkyň v ČR, odvážná dívka s dobrou rukou nejen na problémové koně, která potvrzuje pravidlo, že pokud na sobě pracujete, šance přijdou...

Baví ho běhání, fotbal i plavání, ale jeho největší láskou jsou koně. I proto před třemi lety zamířil ze severní Moravy do Prahy, aby se jim věnoval profesionálně. A svého rozhodnutí nemusí litovat, vždyť hned ve svém devátém životním startu trefil do černého a prostřednictvím svěřence Jiřího Brože Ashe se mohl v Mostě radovat z premiérového vítězství. Sympatický mladík, který brzy oslaví osmnácté narozeniny a svou bezprostředností si vás získá během několika minut, Filip Hellebrand.

Za dva dostihové dny, které proběhly na tuzemských drahách, získala čtyři vítězství a se 40% úspěšností aktuálně kraluje šampionátu rovinových jezdců. Dvojnásobná premiantka mezi amatéry, maminka malého Šimona, a od konce října loňského roku i žokejka, Sabina Mokrošová, vykročila do nové sezóny ambiciózně a s úsměvem na rtech, jak je pro ni typické...

Před několika lety patřila mezi mladé perspektivní jezdkyně se slibnou budoucností. Jezdila pro různé trenéry na velkých závodištích i provinčních drahách a nebála se ani problémových koní, které ostatní odmítali. Za čtyři sezóny v sedle absolvovala celkem 152 startů, z nichž vytěžila osm vítězství a rovných šedesát tabulových umístění. Kam se podělala krásná dívka s bohatou hřívou vlasů, rozdávající úsměvy na všechny strany, jež kombinovala ježdění dostihů se zpěvem v kapele? Jak nyní žije a lze očekávat její jezdecký comeback? Právě na to nám odpověděla Zuzana Míčová.

Je tichý, nenápadný a každé setkáním s ním vás potěší. Málokdy totiž narazíte na někoho tak milého a srdečného, s nímž nemusíte pracně lovit témata hovoru a přitom čas krásně plyne. Celkem čtrnáct let jezdil dostihy a od roku 2014 se věnuje tréninku, a ačkoliv jeho koně většinou neběhají velké dostihy, dokáží vyhrávat napříč kategoriemi nejen u nás, ale i v Německu. O tom, jak se turf a ježdění dostihů proměnily během let, i o nadějích, které připravuje na Pavlině Dvoře, si s námi povídal Pavel Hlavatý.

Pracuje jako zdravotní sestra, má ráda upřímnost, černou barvu a ráda sleduje módní trendy, s nimiž umí skvěle pracovat. S dostihovými koňmi, kteří se stali jí i jejímu bratrovi Jakubovi, bývalému výbornému překážkovému jezdci, tak trochu osudem, se poprvé setkala v deseti letech u trenéra Stanislava Popelky. I nyní u nich ráda tráví svůj volný čas, který jinak celý věnuje svému sedmiletému synovi Jakubovi a svému příteli, žokeji Milanu Zatloukalovi…

Je mladá, půvabná a za vše, co už s koňmi dokázala, se nemusí vůbec stydět, naopak. Soutěžila ve voltiži, jezdila drezúru i parkury, dokud si její srdce nepodmanily dostihy, kterým se nyní věnuje v Tušimicích, v šampionské centrále rodiny Nieslanikových. Ludmila Karlíková, jezdkyně, která v loňském roce překvapila svým debutem ve sprinterském Gomba handicapu v sedle Manoamana, činorodá dívka s milým vystupováním, která všechno, co dělá, dělá srdcem, a pokud dostane více příležitostí, možná o ní v budoucnu ještě hodně uslyšíme…

Ve svých čtyřiadvaceti letech už toho profesně stihl víc, než mnozí jiní za celou kariéru. Třikrát byl žákovským šampionem, v osmnácti letech se pak stal nejmladším českým žokejem a zároveň šampionem i mezi profesionály, mezi nimiž druhý titul přidal předloni. Během devíti sezon vyhrál celkem 169 dostihů v osmi zemích světa včetně Dubaje. Raketový start dnes již dvojnásobného českého rovinového šampiona sice na čas zastavily problémy s váhou, nicméně právě toto období bylo z hlediska jeho další kariéry rozhodující. Během měsíců, které strávil mimo sedlo, si uvědomil, co je v životě důležité a kde je jeho místo. Dva roky pak strávil ve Velké Chuchli ve stáji trenérky Martiny Havelkové, aby na podzim 2024 naznal, že je čas posunout se dál a zkusit štěstí za hranicemi…O změnách, které nastaly v jeho životě, i o plánech, týkajících se následujících měsíců, si s námi povídal David Liška.