Na čtvrteční podvečer je dubajském závodišti Meydan připraven osmý mítink letošního Dubai World Cup Carnivalu, přičemž vrcholem připraveného programu tentokráte budou UAE Oaks, v pořadí třetí klasický dostih tamní sezony.
PRINC NIKOLAS A NEŠŤASTNÍK KLEÓN (6. část)
Dokonáno jest…
Vše bylo předběžně dohodnuto tak, že Kleón odběhne v Mnichově 15. září 1985 jeden dostih. Pokud podá výkon, který zaujme, přejde případně po určité době strávené doma do německého tréninku. Podobně jako Redakta, kterou měl v pronájmu jeden Mittelsteinerův známý, původem Američan. Sám Mittelsteiner o něm mluvil jako o gangsterovi. Je však třeba říct, že Redaktě se v Německu dařilo. Jak odborníky, tak diváky, zaujala.
Byly to takové časy. Všechno za železnou oponou se jevilo lákavě. Jako šance, kterou je třeba využít. Právě s tím kalkulovali mnohdy lidé, kteří si takovou důvěru třeba ani nezasloužili. Ne že by ji chtěli vyloženě zneužít. Třeba však takové možnosti, jak se nám to jevilo odtud, ani neměli. Bůh suď, bylo-li v tom více snahy po dobrém kšeftu, nebo zda chtěli skutečně pomoci.
Když bylo Františkovi jasné, že s výjezdními doložkami pro něho i pro Vlastu Smolíka je amen, zvažoval, jestli tam samotné koně, z nichž každý měl startovat v jiném dostihu, vůbec má poslat. I když všechno bylo už tak rozběhnuté, že by bylo bývalo obtížné to zastavit. Jedním z velkých problémů bylo jezdecké obsazení. V tom ovšem pan Mittelsteiner žádnou potíž neviděl. Řekl, že žokeje, a dobrého žokeje, pro Kleóna má.
Při cestách do Československa doprovázela Tomáše Mittelsteinera mladá Němka. Jmenovala se Regína. I ona pracovala na závodišti v Kolíně nad Rýnem. Několik let předtím se vyučila, jenže pak se nechala reamaterizovat. Jako amatérka jezdila občas i u nás. Hlavně pro tehdejšího trenéra Tochovic Jaroslava Kunčara. A pan Mittelsteiner, který oba Františkovy koně v pořádku dovezl na mnichovské závodiště, posadil na Kleóna v Mnichově Regínina přítele. Což ovšem nebyl ani trochu zkušený jezdec. Navíc předtím jezdil jen překážkové dostihy. To tady ovšem nikdo netušil.
V sobotu, den před dostihy, koně na mnichovské dráze kentrovali. Kleón přitom ztratil podkovu. Další špatné znamení? Takových podkov ale koně ztratí…Vzápětí mu dali novou.
V neděli 15. září (v ten den se v Karlových Varech, kde byl i František Vítek, konal St. Leger), vstoupil Kleón naposledy v životě do startovních boxů. Před ním byla trať dlouhá jen 1400 metrů. Ani to nebylo samo o sobě ideální. Jenže dostih, délkou distance pro něj vhodnější, vypsán nebyl. Na startu Kleón zaváhal. Patrně i vinou jezdce, který rozhodně nebyl pilotem formule jedna, jímž v porovnání s překážkami dostihy rovinové jsou. Na kluzké, deštěm vydatně zkropené dráze se dlouho nemohl dostat na nohy. Navíc, zvyklý na střelhbitého Vlastu Smolíka, musel být v sedle s jezdcem, jenž se více než kvalitnímu rovinovému žokejovi podobal pytli brambor, nepochybně nesvůj. Přesto, zvyklý bojovat a vítězit, pustil se československý hřebec do stíhání soupeřů, kteří mu utíkali. Snad svou roli v těch nešťastných okamžicích sehrál i jeho trochu zvláštní cval. Všemi těmito nepříznivými okolnostmi byl Kleón nepochybně vyveden z míry. Nechtěl se však dát. A právě to se mu zřejmě stalo osudné. Možná si sám, v jakési pohybové křeči, „zašlápl“ zadní nohou tu přední… Bylo to hrozné zranění. František to později viděl na fotografii. Nedávalo ani nejmenší možnost uchovat Kleóna při životě…
Koncem zimního mítinku v Cagnes Sur Mer skončilo také aktuální francouzské působení žokeje Filipa Minaříka. V sobotu se konaly na přímořské dráze poslední cvalové dostihy aktuálního mítinku a po jejich skončení se Minařík vrátil „domů“, do Kolína nad Rýnem. Na kontě má tři francouzská vítězství, a minulé necelé dva měsíce, strávené na riviéře, hodnotí veskrze pozitivně.
Doplnění termínové listiny v jarních měsících se v minulých dnech dočkal „jízdní řád“ pražského závodiště. V chuchli by tak v rámci jarních měsíců nemělo docházet k „hluchým nedělím“, které signalizoval původní návrh termínové listiny. Jak ale upozorňuje ředitel pořádajícího TMM Petr Drahoš, nestalo se tak rozhodně proto, že by na pražské závodiště připlaval nějaký zázračný dotační kapřík...
Na amerických drahách působící české jezdkyně nadále čekají na prví letošní vítězství. Nedočkaly se jej ani v posledních dosavadních pokusech. Zatímco Lucie Herková (na snímku) na floridské dráze Tampa Bay Downs musela vzít zavděk dvojciferným doběhem a dokončila ve svémn posledním pokusu desátá, Elišce Kubinové se povedlo dostat do akce v kalifornské Santa Anitě dvakrát, tentokrát se ale musela spokojit s šestým a devátým umístěním.
Vstup na francouzskou handicapovou scénu se svěřencům Václava Luky příliš nepovedl. Po sobotním marném dobývání Glorious Eagla na dráze v Cagnes Sur Mer se tentokrát neprosadila Waka Laura, která zamířila do Marseille. Středomořský vzduch ovšem české zástupkyni, podporované Petrem Foretem, tentokrát nevyhovoval. V 1500 dlouhé Prix de Montredon se nevešli do „tabulových“ pozic a pozici největšího předstartovního outsidera tak bohužel víceméně naplnili sázkařská očekávání…. Triumf patří dvojici Garnica - žokej Pardon.
Někdejší vítěz francouzského derby Hernando (Niniski) je po smrti. Odchod třiadvacetiletého hřebce, který dostihovou kariéru jako svěřenec Francoise Boutina absolvoval v barvách rodiny Niarchosů, hlásí newmarketský hřebčín Lanwades. Příčinou smrti koně je srdeční nevolnost. Pod Boutinovým vedením Hernando podle ještě Carnegiemu v ceně Vítězného oblouku jako čtyřletý, poté, po smrti trenéra, pokračoval na dráze jako pětiletý v péči Johna Hammonda. V hřebčíně si Hernando rovněž vedl zdatně a dal další hrdiny francouzského derby v podobě Holding Courta a Sulamaniho. Další prominenti Group 1 dostihů po Hernandovi byli i Casual Conquest, Gitano Hernando, Look Here a Rainbow Peak.
Jedna z nejúspěšnějších odchovankyň napajedelského hřebčína posledních 20 let Shecana se stala dnes matkou klisničky po Blue Coral. Klasická vítězka slovenského St Leger a druhá z českého Oaks aktuálně míří v rámci Napajedel k Egertonovi. Jejím dosud nejúspěšnějším potomkem v rámci jejích šesti dosud narozených hříbat byl umístěný z českého i slovenského derby Sherento, který se dokázal vítězně prosadit i na překážkách v Meranu. Shercana na dráze vydělala přes půl milionu korun a ze šestnácti životních startů se jen jednou neumístila mezi prvními pěti. Foto www.napajedlastud.cz
Madridská premiéra překážkových dostihů včera odpoledne přinesla další z mezinárodních úspěchů pro rodinu Váňových a mladší Josef potvrdil, že se mu v exotičtějších a teplejších krajích na překážkových koních vede. Poté, co v rámci stáže vyzkoušel i dostihy v Austrálii, mu jistě Madrid mohl připadat jako pouhé odskočení, bylo to však odskočení, které účastníky potěšilo. A nejenom ty naše – zdá se, že dostihy na skocích mohou mít v Madridu i určitou budoucnost…
Zřejmě nejcennější žokejskou cenu současného dostihového světa, George Woolf Memorial Award, získal při speciálním ceremoniálu v kalifornské Santa Anitě Mario Pino. Ten se loni na podzim ve stínu velkých jmen stal 10. Nejúspěšnějším žokejem historie, když se na jeho konto dostalo 6471 vítězných startů v rovinových dostizích. Pino není jezdcem velkých dostihů, a v 51 letech bere jako svůj největší dosavadní úspěch druhé místo v Kentucky Derby roku 2007 v sedle Hard Spuna. Ve finále soutěže, jejíž prominenty vyhlašují v anketě mezi sebou samotní jezdci od roku 1950, Pino porazil Javiera Castellana, Perryho Comptona, Davida Florese a Rodneyho Prescotta.
