Nedělní Pohár Josefa Váni v Karlových Varech by kromě jeho patrona chtěli vyhrát jistě i další účastníci. Z těch tuzemských  se  tohle úsilí může dost dobře týkat stáje, která vypálila rybník překážkové konkurenci loni při Velké pardubické.  Bílé barvy DS Pegas v neděli do boje ponesou Kamelie a Makléř, a trenér logicky věří spíše prvně jmenované.

Kdo čekal, že se Josef Váňa sveze v prvním z dostihů „svého“ poháru v neděli na dráze v Karlových Varech, je zklamán.  Ani všeobecná spokojenost,  která  provázela  jeho start v sedle Tiumena,  nedokázala pro neděli zajistit pokračování jeho obdivuhodného jezdeckého příběhu. Váňa má sice na startu půltucet svěřenců, ale  osedlá je vesměs pro jezdce o generaci či  dvě mladší…

Obrazové připomenutí pardubických dostihů najdete  zde

Zapomeňte na Pardubice a Chuchli, nové dominanty českého turfu najdete v Mostu a Karlových Varech. To je signál, který  by na základě  těchto dní mohl v realitě českého turfu  vypozorovat nezaujatý – a s realitou neseznámený – pozorovatel. Na  obou místech  „na dostřel“ západní hranice se konají nebo konaly milionové dostihy, něco, co  jsme v Pardubicích, Praze  a ani jinde na území republiky letos neviděli.    Onen neseznámený pozorovatel by zajásal. Specifická a mnohými milovaná mostecká dráha  své první derby zvládla se ctí, a i když ještě dlouho budou proudit tam a zpátky úvahy o tom, zda to derby bylo „pravým“ derby,   já si docela kacířsky dokážu v Mostě představit i jiné velké dostihy, než je Oaks.

Impozantní vítěz sobotní pardubické kvalifikace Trezor opět vystoupil  z loňského stínu,  do kterého jej posadilo  selhání ve Velké pardubické,  a – stejně jako loni –  se nyní rozhlíží po domácí konkurenci z vysokých pozic průběžného hodnocení. Sobotní triumf Trezora se handicaperovi dokonce zalíbil natolik, že jej ocenil známkou o tři kilogramy vyšší, než bylo jím dosažené loňské maximum.  Reprezentant zelených barev stáje Epicos je tak mezi českými překážkáři aktuálně druhý,  když výše je vedena jedině Orphee des Blins, s níž se ovšem Trezor  v Pardubicích potkal maximálně v prostoru stájí.

Žokej Josef Bartoš už je v  České republice. Po propuštění z meranské nemocnice  však ještě stále není doma, a nemocniční lůžko v Meranu vyměnil  za plzeňské. „Včera jsem se svezl s výpravou Váňových z Itálie,“ líčí Bartoš. „Když jsem ale  vstal v Meranu z nemocniční postele, zjistil jsem, že mám nějakou bolest kolem páteře, a tak jsem se v Plzni stavil na rentgenu, a byla z toho zlomená lopatka a dva  poškozené  obratle,“ líčí nepříznivé zprávy, které dnes zjistili plzeňští lékaři a  které ještě násobí jeho dosavadní problémy s plícemi.
„Určitě to není dobrá zpráva, ale dnes je ještě brzy na to říct, jaký  vliv to bude mít na ježdění,“ dodává Josef Bartoš. „Pro tuhle chvíli předpokládám, že ten měsíc mimo   pro mě bude znamenat určitě,  další bude záležet na tom, jestli se mi povede nějak dát dohromady,“ konstatuje Josef Bartoš z plzeňské nemocnice.  Současné  zranění už jej stálo možné vítězství v sedle Trezora v Pardubicích  i řadu ztracených   jezdeckých možností v Meranu…

Páté místo v Gr, 1 Gran Corsa Siepi d´Italia dnes získal svěřenec Josefa Váni Soros, jehož v dostihu vedl Josef Váňa mladší. Český vyslanec na startu dostihu grupy 1  se dostal před jediného ze soupeřů, a to slovenského vyslance Proud Borise.   Triumf si v dostihu o 60 000 eur zapsal domácí Brnit trenéra Contua,  který dominoval pod vedením Dirka Fuhrmanna

Pardubickému mítinku přihlížel jako divák také Jaroslav Myška, jeden z tandemu českých žokejů, zraněných  při dostihovém odpoledni v Meranu  minulou neděli. Myška utrpěl tříštivou zlomeninu lokte, avšak ve čtvrtek byl po operaci propuštěn z pardubické nemocnice a nyní je na jeho organismu, jak se vyrovná se současným stavem. „Určitě  je pro mě důležité, že v té ruce nadále cítím sílu,“ vysvětluje  Myška, který loket po operaci má vyztužený. „“Moc toho o svém stavu ještě nevím,  víc bych se měl dovědět v pondělí v nemocnici při kontrole,“ upřesňuje s tím, že návrat do sedla prozatím závidí na lékařských doporučeních.   Přesto, že v sedle chyběl, mohl ale Myška být spokojen s výsledkem „svého“ Cima v kvalifikačním dostihu – Josef Váňa mladší ho dovedl do cíle na čtvrtém místě a realizační tým tak má kromě starostí se zraněním i důvod ke spokojenosti

V náramné náladě opouštěl Josef Váňa  dnes pardubické závodiště. Druhé místo Tiumena sice je méně než vítězství, na druhé straně ale populární trenér (a v dnešním případě žokej) opět potvrdil svou dostihovou nezničitelnost v dostihu, který byl poměrně divoký a i samotný Váňa se v jeho průběhu zapotil více, než  by mu bylo milé…

Hlavním dostihem dnešního odpoledne v pardubickém Sythesia Parku byl Memoriál majora Miloše Svobody - II. kvalifikace na 123. Velkou pardubickou s Českou pojišťovnou (stch cc NL, 5 +, 5 800 metrů, 300 000 Kč), mezi jejímiž jedenácti aktéry byl i trojnásobný vítěz Velké Tiumen v sedle se svým trenérem Josefem Váňou starším. Po startu dostihu tempo dostihu udával Ronino (ž. Kousek), avšak na Popkovickém skoku mu stejně jako Lingarrymu (Matuský) a Frasinimu (ž. Novák) překřížil cestu volný Mr Yocker, který se svého jezdce zbavil na Irské lavici, což mělo za následek jejich zdržení. V dostihu tak pokračovala karambolem nedotčená pětice na čele s Trezorem (ž. Faltejsek), ve které nechyběl ani Tiumen. Postižená trojice Popkovický skok posléze absolvovala také a v dostihu pokračovala s obrovskou ztrátou. Trezor svůj náskok na čele úvodní skupinky postupně navyšoval a cílem proběhl nikým neohrožován s náskokem šestnácti délek před Tiumenem, který kontroloval druhou příčku, třetí s jeden a půl délkovým odstupem doběhl Tomis (Velek), čtvrtý Cim (ž. Váňa ml.) ztrácel již třináctdélek a odstup pátého Caberneta (Benš) cíloví rozhodčí ohodnotili výrokem daleko. Ještě větší daleko pak činil odstup trojice zdrževší se na Popkovickém skoku, kterou do cíle přivedl Lingarry.