23. kapitola: OD CENTURIE K LYKEIONOVI (3. část)
Náhradník za favorita
Nikos jako jednoznačně se rýsující favorit derby tedy vypadl ze hry. Františka to samozřejmě hodně zaskočilo, stejně jako Vlastu Smolíka. Oba nesli teď už jistou neúčast svého nejlepšího tříletého koně v derby těžce. Nezbylo, než aby na osvětlenou předderbyovou scénu vystoupila z poněkud potemnělého pozadí další Vítkova akvizice. Syn nezapomenutelné Latiny, jemuž napajedelští chovatelé dali jméno Lancelot. Po rytíři známém z legend o králi Artušovi a Svatém grálu. Lancelot, na rozdíl od Laténa, neměl za otce Mehariho, pocházejícího z francouzského chovu, nýbrž „Ira“ Amyndase. Lancelot byl nepochybně méně kvalitní kůň než Nikos. A podobně jako jedna z jeho předchůdkyň, Centurie, enfant terrible tehdejšího Františkova ansámblu ve stáji v Lysé. Typický hřebec, až příliš „veselý a friš“, který „chodil“ po koních, rád se vzpínal a byl dost nevyzpytatelný. Vlastimil Smolík, a to se stávalo málokdy, ho příliš v lásce neměl. Nedůvěřoval mu. Sedl si na něho jen při rychlé práci. Jinak se Lancelotovi v tréninku věnoval jeho ošetřovatel a pracovní jezdec Petr Olšaník.