Václav Janáček potřetí španělským šampionem
Napsal uživatel pguth dne 21. Prosinec 2014 - 22:30.
Václav Janáček je potřetí v řadě španělským šampionem. Český žokej se titulu dočkal poté, co je dnes už jasné, že plánované prosincové dostihy na závodišti Dos Hermanas u Sevilly se pro cvalové koně neuskuteční a jeho náskok před druhým v pořadí, Jose Luisem Martínezem, už tak je rozhodující. Janáček tak může slavit třetí španělský titul v situaci, kdy jej čeká operace ramene, která jeho kariéru o několik týdnů zřejmě pozdrží .
Josef Bartoš slaví svůj první italský titul. Ať už momentálně odložené diskvalifikační řízení v Miláně dopadne jakkoli, po včerejším úspěchu v sedle Barnaba v posledním testu italské překážkové sezóny už český žokej nemusí na nic čekat. Léta vlády Raffaela Romana jsou pryč, a poté, co čeští hosté už podruhé v řadě Italům sebrali úspěch v jejich největší steeeplechase, se tentokrát dočkal Čech i v rámci šampionátu. A samotný Bartoš přiznává, že si svého úspěchu z drah na jihu Evropy skutečně velmi cení…
Trojnásobná hrdinka Velké pardubické Orphee des Blins má za sebou zdravotní potíže, po kterých by však měla být relativně pořádku. Jak uvádí její majitel Jiří Trávníček, klisna s kolikou strávila dva dny i na veterinární klinice v Heřmanově Městci, nyní se ale rychle zotavuje a tráví poslední dny na pastvině. Její další plány zahrnují někdy na začátku jara zřejmě i připuštění, ani sám majitel si ale v této souvislosti velké iluze nedělá.
Dvojici startů, těsné druhé místo, a nečekaný účet za hotel poté, co bylo nutné neplánovaně zůstat na „místě činu“. Takovou bilanci z Francie poveze trenér Václav Luka. Simply Ozzy v předvánočním čase potvrdil, že patří k solidním koním a se čtyřmi tisíci eur jeho dotace se realizačnímu týmu situace jistě nejevila až tak černá. Nicméně to, co v Deauville zažili bošovičtí mimo dostihy, až tak velká sláva nebyla…
Žokej Josef Bartoš v Grossetu ukončil dlouhé čekání. V dostihu předtím naposledy vyhrál den před letošní Velkou pardubickou. Od té doby sbíral především zranění, žádný další vítězný zásah na konto svých úspěchů totiž v mezičase nezískal a místo gratulantů na dostihových drahách mu ruku podávali doktoři medicíny. Nyní je ale Bartoš – snad – zpátky tam, kde dostihové jezdce vidíme raději - na vítězné stopě…
První vítězství bělouše Khalshaniho po příchodu do tréninkové centrály Pavla Tůmy se urodilo téměř jako vánoční dar. Z Grosseta si odvezl reprezentant stáje Charvátová triumf v kategorii listed, a i přesto, že konkurence nebyla na úrovni podobných testů v Meranu, naznačil, že se může opět vrátit do regionální špičky, což je konstatování, které dosud letos svými počiny spíše vyvracel.
Jaroslav Brečka se v bratislavském hotelu Bonbon na pódium pro prominenty postavil v roli jezdeckého šampiona po 15 letech. Naposledy tedy přebíral cenu slovenského překážkového krále v roce, kdy jeho letošní kolega z rovin – Michal Abík – absolvoval počátek školní docházky. Zkušený matador si ale okamžiky slávy po dlouhém čekání jistě náležitě užil. Ostatně, měl k tomu ty nejlepší důvody, cen na konto své i svých koní si tentokrát odnesl – jak naši sousedé říkají – neurekom. Ani v dobrém rozmaru však „nenaletěl“ na erotickým podtónem vylepšenou otázku moderátora večera Ivana Niňaje o jeho příštím velkém snu, když ten o vítězství ve Velké pardubické už má splněn. „To je jednoduché, chci ji vyhrát ještě jednou,“ oznámil Brečka.
Trojice titulů, která se včera Bratislavy při příležitosti tamního dostihového galavečera stěhovala do České republiky, znamená v pohled na východ od hranic pro české stáje závazek především z hlediska budoucích klasik. Zatímco v případě Kalypsa of Gracie bude potvrzení titulu Koně roku v kategorii nesmírně složité obhájit, dosavadní slovenská převaha Dunmonie (na snímku) dává v souvislosti s klasickými vyhlídkami velké naděje. 
Plný dojmů z kategoie nezapomenutelných se vrátil z Japan Cupu žokej Filip Minařík, který si v Japonsku splnil jeden z životních profesních snů. Největší japonský dostih je totiž něco, o čem může snít turfman nejenom v zemích východní Evropy, ale třeba i v Británii. A pro Minaříka se nyní tento sen stal skutečností. „A nejlepší na tom j, že se mi to splnilo přímo ze sedla,“ pochvaluje si po návratu do Německa.