Strojově si cválá, vypadá, jako by se vůbec nechumelilo. Zdá se, že se ani nezadýchala. Nikdo na ni nemá. Ostatní jsou rádi, že doběhli… Tak by se dal ve zkratce popsat letošní ročník Velké, který - myslím, že nejen pro mě – byl z hlediska průběhu velkým zklamáním. Při vší úctě k dalšímu fenomenálnímu výkonu Orphee des Blins, tohle mělo daleko k dostihům, které během posledních let Velká představovala – totiž skokansky kvalitním a v závěru dramatickým … Spousta chyb, jeden pád za druhým, zmatek, pobíhající volní koně. Tohle že měl být vrchol (minimálně té překážkové) dostihové sezony v Česku? Popravdě, již pohled na startovní listinu vyvolával pochybnosti nad kvalitou pole letošního ročníku a průběh bohužel tyto pochybnosti téměř bezezbytku potvrdil. Nemůžu si pomoct, ale při pohledu do dostihového programu jsem se nemohla zbavit dojmu, že jak Cena Labe, tak Cena Vltavy a možná i další dostihy v rámci odpoledne jsou mnohem kvalitněji obsazené, než samotná Velká. A zatímco rámcové dostihy byly parádní, Velká byla minimálně poněkud rozpačitá … 

Kdo stihl sázku na Velkou pardubickou těsně před startem dostihu,  mohl si odnést tiket  se jménem Peintre Abstraita s kurzem  na vítězství 1500:10.  V případě vítězství svěřence Radka Holčáka by tedy takový sázkař měl co slavit. Peintre Abstrait sice nevyhrál, ale i jeho umístění „na tabuli“ má příchuť senzace a realizační tým mohl být spokojen. Ostatně – kdo by po letošní divoké Velké nebyl….

Trenér Jozef Piruch se stane novým trenérem  koní v žlutomodrých barvách centrály BORS Břeclav. Tato dnešní zpráva  možná zaskočila dostihový národ, méně už samotného Jozefa Pirucha.  Zúčastnil se konkurzu  na volné místo spolu s dalšími kolegy, a je zřejmé, že  v něm uspěl.  Balit kufry v Horním Němčí, kde nachystal letošního slovenského  klasika Taggertona,  se ale zatím nechystá…

To, že někdo vyhraje Velké pořadí na Velkou pardubickou, je už samo o sobě umění i štěstí, ale letos to bylo něco neuvěřitelného. Jak nám prozradil bookmaker Jaroslav Zawojski: „Výherce nevsadil žádnou kombinaci, tedy „natvrdo“ zahrál za 50 korun přesné pořadí Orphee des Blins – Nikas – Klaus. Kdyby Klaus předběhl Nikase, nikdo by žádné peníze nebral. Je to sázkový rekord v poměru k sázce, za padesátikorunu  ještě přes 68 000 nikdo  nevyhrál. Byly ovšem i další zajímavé výhry, vyhrávalo se i na další dostihy.

Jak se dá jednoznačně vyjádřit radost i otázka na oslavu  dobrého umístění, to  předvedl trenér druhého Nikase Stanislav Popelka. Cestou na dráhu prohodil celý rozzářený: „Sejdeme se v hospodě“.  Připomnělo mi to situaci, kdy slovenský tenista Filip Polášek měl komentovat výkon své partnerky na Australian open ve smíšené čtyřhře. Připravil jsem si otázky a diktafon, ale vůbec jsem ho nepotřeboval. Na adresu své partnerky řekl: „Ty vole, ta hrála“. Bylo v tom taky všechno….

(alp)

V loňském roce po Velké pardubické cestovala její suverénka Orphee des Blins  ještě do Cheltenhamu. Na tamním krosu mnoho slávy nenadělala, hluboká anglická půda ji připravila o síly a skončila s Janem Faltejskem v poli poražených. Trenér Gregorz Witold Wroblewski včera především slavil,  a to v dresu Baníku Ostrava, který  mu přinesla vyhraná sázka.  Na rozdíl od Baníku, který se v poslední době  často potácí u dna ligové tabulky, však Wroblewski a jeho nejslavnější  svěřenkyně  podobné potácení nerealizují.  I proto se trenér do Anglie znovu nijak nežene…

Galerii z letošního ročníku Velké pardubické najdete zde

 Josef Váňa své sto osmdesáté sedmé vítězství do přehledu bohaté kariéry pro statistiky Jockey Clubu nepřidal. A podle vlastních slov ani nepřidá. Jeho  smutný pochod cílovou rovinou, bez společnosti  prchnuvšího Tiumena, byl určitě  loučením, jaké  si sám nepředstavoval a ani nepřál. Nicméně – stalo se. Tribuny ho oslavovaly ovacemi, jakých se jinde dočká obvykle jen vítěz.  Anebo ani ten ne. A Josef Váňa  tváří v tvář faktu,  že trojnásobný hrdina Tiumen ani letos na Orphee des Blins neměl nárok (a neměl by ani bez pádu)  i pádu na poslední překážce  prohlásil: „Končím.“

Jan Faltejsek má  od vítězství v loňské Velké pardubické skvělé  období. Letos vyvrcholilo  vítězstvím ve  stejném dostihu, a žokej,  působící ve Francii, se mohl s francouzskou  rodačkou oslavovat druhý životní megatriumf.  A  užíval si ho z plna hrdla po dostihu i na tiskové konferenci...

Do roka a ani ne do dne, platilo dnes pro tým dostihové stáje Pegas.  Třináctý říjen a Velká pardubická, to se rovná Orphee des Blins, to je rovnice, která  platila v loňském roce a nejinak se odehrála i v roce letošním. Trenéru Gregorzi Witoldu Wroblewskému se přitom v průběhu odpoledne mírně třásla kolena, když jeden za druhým jeho svěřenci dokončovali mimo ty pozice, na kterých by je býval rád viděl – tedy ty nejvyšší. Český "národní poklad" je ale  jeho.  „Jak se říká u nás v Polsku i u vás v Česku, nejdůležitější je výsledek na konci. Na ten jsme dnes hráli, a ten se tady dostavil,“ radoval se Wroblewski, jenž se v trenérském hodnocení  Velké  zapsal do historie jako nejúspěšnější polský rodák, byť zásluhou klisny narozené ve Francii a vlastněné v České  republice.