V úterý v Trevisu získal Josef Váňa mladší své padesáté trenérské vítězství. To bylo  pro něj zároveň dosažením padesátky v letošním roce,  a splněním posledního z cílů, které si pro letošní sezónu vytkl.  Jím trénovaní koně skutečně povyhrávali padesát dostihů a na konto  majitele zapsali více než půl milionu eur, což jsou údaje, s jakými se v českém  turfu často nepotkáme.  Po úspěších v Gran Premiu, Velké pardubické či trenérském českém šampionátu je tak u Váňů opět co slavit.

Evropský pohár žokejů má za sebou čtvrtou edici. A i tentokrát se v pražské Chuchli mimořádně vydařila, byť čeští favorité v některých dostizích sklidili lekci od papírově slabších cizinců. Ani mezi žokeji se tentokrát česká jména neprosadila na vrchol. Obří pohár převzala největší hvězda odpoledne, Christophe Soumillon, na druhý stupínek pak vystoupil nejzkušenější účastník, Nizozemec Adrie de Vries.

Prožívá asi nejlepší sezónu své jezdecké kariéry. Působí ve velkokarlovické centrále Františka Holčáka, hojně jej však obsazují do dostihů i ostatní trenéři. Nikola Petrlík, syn výtečného žokeje a trenéra Allana Petrlíka, se po vynucené letní pauze v důsledku odnětí licence, vrací opět do pohody a věří v lepší zítřky....

Dlouhé týdny se zdálo, že Koněm roku pro Českou republiku v roce 2019 se neotřesitelně stane Nagano Gold.  To se ale zřejmě nelíbilo obhájci této pocty, a Subway Dancer – stejně jako loni – vytáhl nejsilnější kartu až koncem října. Zatímco loni zaskočil všechny výborným výkonem v Ascotu a třetím místem v Champion Stakes, tentokrát ve slovutném Longchamp dokonce vyhrál Prix du Conseil de Paris. A i když byl triumf oceněn „jen“ dvěma miliony korun, stačilo to Subway Dancerovi na překročení desetimilionové dotační hranice. Jeho životní triumf přišel tři roky poté, co jako první český kůň vyhrál na stejném závodišti test francouzské grupy 3. Nyní se tedy posunul ještě o stupínek výše.

Josef Bartoš potřetí vyhrál Velkou pardubickou. S Theophilem se na triumf pořádně nadřel, nakonec jím ale uzavřel výsledkově nejlepších čtrnáct dní svého jezdeckého života.  Den poté  jsme s úřadujícím vítězem Velké, Gran Premia a italským šampionem hovořili také o tom, jak se cítí Sparťan vyznamenaný Slavií (byť pojišťovnou) i o otázce kdy a jak hodlá  zaútočit na metu tisíce vyhraných dostihů.

Od roku 2005, kdy vyhrál Velkou Dirk Fuhrmann na Maskulovi, nebyl žádný cizí žokej k vítězství blíž než letos Thomas Garner. V sedle Strettona mu dnes chybělo na vítěz u cílového sloupku jedna a čtvrt délky.  Je to hodně nebo málo?  Porážka tímto poměrem v dostizích  je určitě důstojná,  jenže když vám takový kousek zabrání ve vstupu do historický knih, potěšeni jím určitě nebudete…

SStartovat do Velké pardubické v roli favorita, to není pro žokeje Jana Faltejska žádná novinka.  S Tziganem du Berlais bude sice v neděli  nastupovat v této roli poprvé, v minulosti si ale užil „světel ramp“  už v sedle Orphee des Blins při jejím druhém a třetím vítězství a prokázal tedy, že mu tato pozice nedělá problém.  Jak vidí pětinásobný vítěz letošní ročník a  svou pozici favorita?

Žokej Josef Bartoš má na svém kontě dlouhou řadu triumfů, ten z Gran Premia Merano mezi nimi ale zatím poněkud překvapivě chyběl. Od minulé neděle je ovšem dlouhé čekání u konce – na závodišti pod Alpami se mu tentokrát zadařilo a mohl si naplno užít vytoužené vítězství v  největším italském překážkovém dostihu.

Přesně takovou hvězdu si Praha pro Evropský pohár žokejů přála. Christophe Soumillon v Praze bavil diváky i sebe, a v poslední možné chvíli si také zajistil  vítězství v hodnocení žokejského poháru. Poslední zářijová sobota ale v jeho podání ani tak nebyla o velkém souboji, ale o pohodě, kterou ostatně vyzařovali  všichni zúčastnění žokejové. Jaké dojmy si ale z Chuchle odnesla největší hvězda odpoledne?

Aspirace Evropského poháru žokejů na pozici největší události v českém rovinovém turfu v letošním roce  opět pokročily. Příjezd Christopha Soumillona je  samozřejmě událostí samou o sobě,  mítink ovšem nabízí i řadu dalších lákadel. Včetně raritního přímého souboje trojice nejúspěšnějších českých žokejů v dějinách. Filip Minařík ve startovních boxech po boku Václava Janáčka a Jiřího Palíka, i to je událost, za kterou český turf vděčí existenci a renomé EJC.  A jak se na sobotní dostihy těší nejúspěšnější Čech historie?