Šestinu z přihlášených koní pro letošní edici Velké pardubické s Českou pojišťovnou  v přípravě vede v přípravě Josef Váňa.  Z jednašedesáti dnes zaregistrovaných přihlášek je totiž jako trenér uveden u plné desítky, již vede třináctiletý veterán Tiumen a jako krosový nováček v ní figuruje loňský hrdina letního Poháru Josefa Váni Soros.  Sedm koní má hlášeno  velkokarlovické dostihové centrum v součtu přihlášek Františka a Radka Holčákových, čtyři koně hlásí Stanislav Popelka. Jediným koněm je zastoupen Grzegorz Witold Wroblewski, ten ovšem hlásí hrdinku minulých dvou ročníků Orphee des Blins.  Z velkých osobností minulých let na přihláškách naopak chybí jméno Trezora, který se má letos soustředit na Francii.

PĚTKRÁT CHALOUPKA

Při Velké pardubické 2014 si připomeneme dvě zajímavá půlkulatá jubilea. Uplyne totiž 45 let od prvního vítězství legendární dvojice Korok – Václav Chaloupka a 35 let od triumfu dvojice Legenda – Jiří Chaloupka. Václav a Jiří Chaloupkovi jsou jediní bratři, jimž oběma se podařilo Velkou pardubickou vyhrát. Starší ze sourozenců Václav dominoval jako první jezdec historie v VP čtyřikrát, mladší Jiří jednou. Jméno Chaloupka se tak na listině vítězů, jejíž dlouhý seznam byl založen před sto čtyřiceti lety, skví pětkrát. Pojďme si ony „chaloupkovské“ Velké pardubické, které se do její historie výrazně zapsaly a jsou dnes už vpravdě klasické, připomenout.
První vítězství tehdy sedmiletého Koroka a Václava Chaloupky, který tři měsíce předtím oslavil své dvacáté první narozeniny, se zrodilo v roce 1969. Předcházela mu, jak milovníci a znalci Velké pardubické velmi dobře vědí, těžko uvěřitelná, ale naprosto pravdivá a jímavá historie, kterou nelze tuto část našeho seriálu nepřipomenout.

PRŮKOPNICE A JEDINÁ VÍTĚZKA
První ženou, která se odvážila absolvovat Velkou pardubickou, byla Lata (plným jménem Marie Immaculata) Brandisová. Od roku 1921 se zúčastňovala dostihů ve Velké Chuchli, absolvovala jich celou řadu, jak rovinových, tak překážkových a také podzimních loveckých jízd. Výborně si vedla i na parkúrech. V roce 1927 poprvé startovala ve Velké pardubické. Jako dvaatřicetiletá se vyhoupla do sedla starší polokrevné klisny Nevěsty.

PRVNÍ A DOSUD JEDINÁ

Titulek páté části našeho cyklu k pardubickému jubileu se vztahuje k dosud panující královně dostihu, klisně Lady Anne. První a zatím stále jediné klisně, které se podařilo vyhrát Velkou pardubickou třikrát. Svých vítězství dosáhla tato podivuhodná ryzka v poslední dekádě devatenáctého století, mezi léty 1891 až 1896.

Mladiství vítězové

V roce 1891 se Velká pardubická konala po sedmnácté. Byl to ročník, který do dějin dostihu vstoupil významným způsobem dvakrát. Za prvé proto, že v něm Lady Anne startovala poprvé, a hned jej tak při svém debutu vyhrála. Za druhé proto, že její jezdec, anglický žokej Richard Harry Fletcher, jako druhý po Hektoru Baltazzim, dokázal tehdy zvítězit ve Velké pardubické po třetí.

STARTÉR – REKORDMAN

Psal se rok 1965. Blížila se neděle 10. října a s ní 76. ročník Velké pardubické steeplechase. Populární startér Velké pardubické, člen Kolegia rozhodčích a známý veterinární lékař MVDr. Frantík usoudil, že by měl praporek, jehož odmávnutím odeslal na 6900 metrů dlouhou trať s jedenatřiceti překážkami, předat někomu mladšímu. Tedy někomu…Měl už nějakou dobu vyhlédnuto komu. Chtěl, aby se jeho nástupcem stal Jiří Šindler. Tento sotva osmadvacetiletý zemědělský inženýr, náhradník Kolegia rozhodčích, měl za sebou jako startér dva roky praxe z jiných závodišť, včetně toho nejvýznamnějšího ve Velké Chuchli. Frantíkova nabídka Šindlerovi samozřejmě zalichotila, ale zároveň ho i vylekala. Občas si samozřejmě představoval, že jednou, někdy v budoucnu, bude mít možná i on příležitost vyslat koně a jezdce vstříc tomu nesmírně těžkému, ale současně překrásnému kursu. Že to ale bude tak brzy, ho vůbec nenapadlo.

Trojnásobný majitel triumfu ve Velké pardubické Tiumen v letošním roce nosí v kolonce věku třináctku, protřelý harcovník ale prozatím rozhodně nemíří mezi dostihové důchodce. Reprezentant stáje Köi Dent naopak zůstává u trenéra Josefa Váni a jak potvrzuje majitel Ivo Köhler, šestý start ve Velké v podání nejslavnějšího reprezentanta jeho dostihových barev rozhodně nelze vyloučit.

V TRÉNINKU PŘES TAXIS, ANEB „PŘÍSPĚVEK DO DISKUSE“
Letos to bude dvacet devět let, kdy pravděpodobně poprvé v historii, a nejspíš také, alespoň prozatím, naposledy, došlo ke skoku přes obávaný Velký Taxisův příkop jindy než v průběhu samotné Velké pardubické. V kurzu jiných dostihů se tato legendární a dlouho také velice kontroverzní překážka jak známo nevyskytuje. A zkoušet ji překonat „jen tak“, v rámci tréninku, v rámci přípravy, bylo a je odjakživa něco absurdního. Něco naprosto nepředstavitelného, ba snad svatokrádežného. Zkrátka absolutní tabu.

KONĚ – JEZDCI – UDÁLOSTI (1.)
V tomto roce si připomínáme 140 let od vzniku Velké pardubické. Jak jsme avizovali v úvodu k první části naší rekapitulace za čtyřkovými letopočty, budeme se na webových stránkách Dostihového světa pravidelně, vždy dvakrát za měsíc, věnovat některým zajímavostem z její historie.  Letos, 12. října, se Velká pardubická uskuteční po sto dvacáté čtvrté. Což znamená, že ji další jubileum, a sice 125. ročník, čeká už napřesrok. Proto se za naším nejslavnějším dostihem, jehož historie je bezednou zásobárnou nejrůznějších zajímavých témat, budeme ohlížet také v roce 2015. Střípky z jeho minulosti nebudeme řadit chronologicky, ani podle abecedy. I když začínáme, přece jen trochu symbolicky, jejím úvodním písmenem. Příjmení muže, kterého si připomeneme nejdříve, začíná totiž písmenem A.

Nejpopulárnější kůň České republiky tohoto týdne stojí ve Zhoři u Jihlavy v péči trenéra Grzegorze Witolda Wroblewského. Orphee Des Blins si užívá po deseti minutách slávy klid svého provizorního domova a Wroblewski konstatuje, že s jejím současným stavem nemůže snad ani být spokojenější.  „Vypadá, jako by za sebou měla obyčejný tréninku, nikdo by nepoznal, že absolvovala nejnáročnější dostih v Česku,“ říká trenér na konto klisny, s kterou podruhé zapsal své jméno a jméno stáje DS Pegas do listin české dostihové nesmrtelnosti.

Tři favority  měl letošní ročník Velké pardubické. Dva z nich se dostali do cílové roviny – vítězná Orphee des Blins a na posledním skoku padnuvší Tiumen. Třetí do party – Trezor – se tribunám v rozhodující fázi dostihu neukázal, jeho pouť totiž skončila poměrně záhy a nehrál rozhodně  tu roli, kterou od něj zřejmě  všichni čekali. A důvod? Zlomenina na noze, informuje trenérka Hana Kabelková.