Čas letí jako ostře speedující kůň. 6. července uplynuly už tři roky od smrti Evy Palyzové.  Vynikající dostihová jezdkyně a později úspěšná trenérka zemřela v den státního svátku a jen krátce před zahájením dostihového odpoledne v Lysé nad Labem. Na závodišti a ve městě, které je s jejím jménem nerozlučně spojeno.
Podobně, a navždy, je ovšem její jméno spojené s Velkou pardubickou. Přesto, že nebyla první ženou v historii, která se odvážila postavit na start tohoto dostihu, nýbrž „až“ druhou. A přesto, že se jí ani v jednom z devíti případů nepodařilo to, co dokázala její předchůdkyně Lata Brandisová. Zvítězit.
Protože Evě Palyzové, a především jí, náleží ono výstižné označení: nezvítězivší vítěz. Velká pardubická znamenala pro Evu Palyzovou mnoho. Právě tak mnoho ovšem znamenala pro Velkou pardubickou, ten věčný seriál o koních a lidech, ona.

Kongeniální dvojice

Oba patří k největším postavám Velké pardubické. Jak nezapomenutelný ryzák Sagar (Gambrinus-Saragosa), tak jeho jezdec Pavel Liebich, trojnásobní vítězové z počátku osmdesátých let minulého století. Současně také, a to přes tři po sobě následující triumfy, i k jejím velkým smolařům. Byli však úplně první dvojicí vůbec, která dosáhla vítězného hattricku bez jediného přerušení. A to v roce, kdy od založení VP uplynulo 109 let, a v jejím 93. ročníku. Na Sagara s Pavlem Liebichem, kteří vyhráli v letech 1981 – 1983, později v tomto ohledu navázali Železník-Josef Váňa (1987 – 1989), Peruán-Zdeněk Matysík (1998 – 2000) a Tiumen-Josef Váňa (2009 – 2011). Dodejme, že jedinečnou možnost rozšířit dosavadní počet těchto čtyř hattrickových dvojic na pět mají letos vítězové předminulého a minulého ročníku Orphee des Blins s Janem Faltejskem.

29. května uplynulo 115 let ode dne, co se ve Vysokém Mýtě narodil Rudolf Popler. Dvojnásobný vítěz Velké pardubické, jedna z jejích nejvýznamnějších a nezapomenutelných osobností. Hrdina, ale také nejtragičtější postava její historie.
Dědictví po strýci Rudolfovi
Když přišli v rodině mlynáře Alberta Poplera společně se svou sestrou, dvojčetem Annou, na svět, měli už dva dospělé bratry – dvacetiletého Alberta a devatenáctiletého Jana. Pozdější úspěšný a populární sportovec v letech první republiky trávil dětství v nádherném koutě východočeské přírody, v prostředí mlýna Jangelec. Otcova profese ho příliš nezaujala. Daleko více se, pokud jde o zájmy, podobal svému strýci a zároveň kmotrovi Rudolfovi. Zdědil po něm nejen jméno, ale také lásku ke koním, která se později změnila v hluboký, vyloženě osudový vztah.

Ani dlouhá a velkolepá historie čtrnáct desítek let existující Velké pardubické nepamatuje pouze šťastná období. Vedle tučných let zažila i ta hubenější. Těch povedenějších ročníků však bylo určitě nepoměrně více. Opomenout ale nelze ani ty druhé. I když každá Velká pardubická, byť třeba sebeskromněji obsazená, byla vždycky mimořádnou a sledovanou událostí.

Postavou byl malý, patrně ještě o dost menší než jeho zpravidla také nevysocí jezdečtí kolegové a konkurenti. Výkony v sedle překážkových koní ve Velké pardubické, ale nejen v ní, však Richard Harry Fletcher většinu svých soupeřů obvykle zastiňoval. Nejtěžšího překážkového dostihu na evropském kontinentu se on, rodilý Ostrovan ze země, která dala světu starší sestru VP, Grand National Steeplechase v Liverpoolu, poprvé účastnil ještě v prvním desetiletí jeho existence.

Jediného přihlášeného koně v jednašedesátičlenném seznamu má pro Velkou pardubickou s Českou pojišťovnou ve svém diáři zaznačeného polský rodák Grzegorz Witold Wroblewski, a přece právě jeho jméno je pro letošní ročník možná tím nejzajímavějším. Důvod je jednoduchý, Wroblewski samozřejmě chystá zve Zhoři u Jihlavy prominentku posledních dvou ročníků Velké, Orphee des Blins. Žádného jiného koně ani on, ani DS Pegas do Velké nehlásí. Nikoho, kdo by se klisně v krosových dovednostech blížil, totiž ani nemá k dispozici…

Šestinu z přihlášených koní pro letošní edici Velké pardubické s Českou pojišťovnou  v přípravě vede v přípravě Josef Váňa.  Z jednašedesáti dnes zaregistrovaných přihlášek je totiž jako trenér uveden u plné desítky, již vede třináctiletý veterán Tiumen a jako krosový nováček v ní figuruje loňský hrdina letního Poháru Josefa Váni Soros.  Sedm koní má hlášeno  velkokarlovické dostihové centrum v součtu přihlášek Františka a Radka Holčákových, čtyři koně hlásí Stanislav Popelka. Jediným koněm je zastoupen Grzegorz Witold Wroblewski, ten ovšem hlásí hrdinku minulých dvou ročníků Orphee des Blins.  Z velkých osobností minulých let na přihláškách naopak chybí jméno Trezora, který se má letos soustředit na Francii.

PĚTKRÁT CHALOUPKA

Při Velké pardubické 2014 si připomeneme dvě zajímavá půlkulatá jubilea. Uplyne totiž 45 let od prvního vítězství legendární dvojice Korok – Václav Chaloupka a 35 let od triumfu dvojice Legenda – Jiří Chaloupka. Václav a Jiří Chaloupkovi jsou jediní bratři, jimž oběma se podařilo Velkou pardubickou vyhrát. Starší ze sourozenců Václav dominoval jako první jezdec historie v VP čtyřikrát, mladší Jiří jednou. Jméno Chaloupka se tak na listině vítězů, jejíž dlouhý seznam byl založen před sto čtyřiceti lety, skví pětkrát. Pojďme si ony „chaloupkovské“ Velké pardubické, které se do její historie výrazně zapsaly a jsou dnes už vpravdě klasické, připomenout.
První vítězství tehdy sedmiletého Koroka a Václava Chaloupky, který tři měsíce předtím oslavil své dvacáté první narozeniny, se zrodilo v roce 1969. Předcházela mu, jak milovníci a znalci Velké pardubické velmi dobře vědí, těžko uvěřitelná, ale naprosto pravdivá a jímavá historie, kterou nelze tuto část našeho seriálu nepřipomenout.

PRŮKOPNICE A JEDINÁ VÍTĚZKA
První ženou, která se odvážila absolvovat Velkou pardubickou, byla Lata (plným jménem Marie Immaculata) Brandisová. Od roku 1921 se zúčastňovala dostihů ve Velké Chuchli, absolvovala jich celou řadu, jak rovinových, tak překážkových a také podzimních loveckých jízd. Výborně si vedla i na parkúrech. V roce 1927 poprvé startovala ve Velké pardubické. Jako dvaatřicetiletá se vyhoupla do sedla starší polokrevné klisny Nevěsty.

PRVNÍ A DOSUD JEDINÁ

Titulek páté části našeho cyklu k pardubickému jubileu se vztahuje k dosud panující královně dostihu, klisně Lady Anne. První a zatím stále jediné klisně, které se podařilo vyhrát Velkou pardubickou třikrát. Svých vítězství dosáhla tato podivuhodná ryzka v poslední dekádě devatenáctého století, mezi léty 1891 až 1896.

Mladiství vítězové

V roce 1891 se Velká pardubická konala po sedmnácté. Byl to ročník, který do dějin dostihu vstoupil významným způsobem dvakrát. Za prvé proto, že v něm Lady Anne startovala poprvé, a hned jej tak při svém debutu vyhrála. Za druhé proto, že její jezdec, anglický žokej Richard Harry Fletcher, jako druhý po Hektoru Baltazzim, dokázal tehdy zvítězit ve Velké pardubické po třetí.