Zatímco pozornost dostihové veřejnosti v tuzemsku je o tomto víkendu upřena na Velkou pardubickou na britských ostrovech se pomalu chystají na závěr tamní rovinové sezóny, která vyvrcholí příští týden v Ascotu takzvaným Champions Day, při kterém se uskuteční dostihy porovnávající výkonnost tříletého ročníku se staršími. O týden předtím se v Newmarketu na Rowley Mile uskutečnil mítink, jehož vrcholy jsou nejvýznamnější britské dostihy pro dvouleté na mílové distanci, tj. trialy na jarní klasiky čili obdoba naší „zimní královny“, resp. zimního favorita. V obou se prosadili reprezentanti stáje Godolphin, když páteční Fillie’s Mile jednoznačně ovládla Desert Flower, zatímco o triumf v sobotních Dewhurst Stakes musel Shadow of Light, navzdory škrtu největšího soupeře a předběžného favorita The Lion in Winter tvrdě bojovat. V sedle obou svěřenců trenéra Charlie Applebyho byl žokej William Buick. Tradičně velkou pozornost budil poslední z velkých rovinových handicapů sezóny Cesarewitch, ve kterém triumfoval irský Alphonse le Grande, avšak nad jeho triumfem se vznáší stín možné diskvalifikace, protože jeho jezdec Jamie Powell používal bičík hraničním způsobem a případ byl předán k posouzení Komisi pro přezkoumání používání bičíku, která o případu rozhodne v úterý. 

Galerii ze sobotního dostihového odpoledne v Pardubicích najdete ZDE

Sobotní doplňkový program v Pardubicích se nesl v duchu vzpomínání na výrazné osobnosti ze 150 leté historie Velké pardubické. Oceněni byli nejlepší trenéři, jezdci i majitelé, dvacet minut kroužili v paddocku vítězní koně z posledních ročníků Velké pardubické, Orphee des Blins, Tzigane du Berlais, Theophilos a Hegnus. Všichni opět zažili ovace publika, Hegnus vlastně poprvé, neboť on vyhrál v roce 2020, kdy se běželo bez diváků.

Už několik let pracuje v malé rodinné firmě na zpracování plastů a dostihy jezdí jen tak pro radost. Do budoucna by se rád věnoval trénování, ale o tom jeho současné snažení není. To celé směřuje k letošnímu ročníku Velké, v němž povede nejmladšího ze svěřenců trenérky Kabelkové devítiletého Del Reye. Jakub Kocman, překážkový žokej s rozvětvenými dostihovými kořeny, který předloni okusil jaké to je stát na bedně a jenž by letos rád tento výsledek nejen zopakoval, ale možná i vylepšil…

 Velká smůla postihla v přípravě na vrcholný pardubický mítink žokeje a trenéra Martina Lišku, které ve 150. Velké pardubické se Slavia pojišťovnou měl jezdit svého svěřence Argana. Jenže po včerejším smůlovatém tréninku bude Arganovo počínání sledovat pouze z nemocnice poté, co na klinice skončil potlučený s natrženou ledvinou v důsledku pádu Sereny Chope.

 Jedenáctiletý Dulcar de Sivola  absolvoval Velkou pardubickou v minulých letech již pětkrát, a pokaždé složitý dostih spolehlivě dokončil. Ani jednou se však nedostal do boje o nejvyšší příčky. Když se ostřílený valach letos v květnu kvalifikoval pro svou šestou Velkou,  nic nenaznačovalo velké změny. Jenže od května stihl tento kůň změnit dres a tréninkové středisko, a také dokázal vyhrát svůj první dostih po příchodu do českého tréninku.

Je tichý, nenápadný, velmi pracovitý a skromný, zkrátka sympaťák. Už osmou sezónu se pohybuje v absolutní domácí špičce překážkových žokejů a před dvěma lety získal unikátní double, když ovládl jak český, tak i slovenský šampionát. Jan Odložil, muž, kterému nikdo neřekne jinak než Čendo, což je jeho přezdívka z dětství, a žokej, který přestože v letošní Velké povede jednoho z outsiderů, věří v dobrý výsledek.

 Šestkrát se Jan Faltejsek v pozici žokeje vítězně podíval do cíle Velké pardubické.  Při polovině svých triumfů měl na sobě bílý dres dostihové stáje Pegas.  Letos, při 150. Velké pardubické se Slavia pojišťovnou, se do stejných barev vrací opět.  Stejně jako v případě trojitého zásahu s Orphee des Blins bude i letos v sedle polokrevníka. A v optice bookmakerů také velkého favorita.

Jeho fotografie jsou jiné než ostatní. Umí zachytit kouzlo okamžiku, sílu emocí, radost i smutek v jejich přirozené podobě. Možná i proto na první pohled zaujmou a už roky je o ně zájem. To, jaké jsou, odráží jejich autora. Zenon Kisza, bývalý parkurový jezdec a dostihový majitel je nadšeným turfmanem už více než 30 let a o tom, že ho tento sport stále baví, není pochyb.

182 let historie došlo na konec cesty, když v sobotu definitivně skončil dostihový provoz v Singapuru. Závodiště Kranji bude proměněno pro účely investiční výstavby a Singapore Turf Club definitivně ukončil svou činnost. 700 koní, kteří byli ve zdejším tréninku, se většinově přemísťuje do Malajsie, kde dostihový provoz pokračuje.