Historie: Z MOZAIKY ČTYŘEK V NAŠEM TURFU (3.)
Napsal uživatel pguth dne 3. Únor 2014 - 13:05.Ani další třicetiletí, které zahrnuje čtyřkové letopočty, nebylo chudé na politické a společenské zvraty. Zvlášť u nás. Období druhé světové války a ještě krátce před jejím vypuknutím mnichovská dohoda z konce září 1938 znemožnily konání osmi ročníků Velké pardubické. Na závodišti ve Velké Chuchli se po dobu nacistické okupace běhalo. Tedy i v roce 1944. I když v atmosféře stále silnější germanizace. Na druhou stranu měly dostihy, jako ostatně všechny sportovní akce, které Němci v tomto těžkém období povolili, vysokou návštěvnost. V Protektorátu Čechy a Morava vzali lidé zavděk vším, co jim alespoň na chvíli dalo pozapomenout na válečné strasti.
Rok 1954, první poválečná čtyřka po skončení největšího konfliktu v lidských dějinách, byl ovšem součástí zase jiné totalitní anomálie. Vrcholících padesátých let, jež také těžce poznamenaly mnoho lidských osudů. Následující čtyřka, rok 1964, byla přece jen přijatelnější. Československo spělo i v podmínkách komunistického režimu ke zřetelnému uvolnění. Jenže o dalších deset let později, v roce 1974, bylo už zase všechno jinak. Husákovská normalizace udusila veškeré naděje na demokratičtější poměry.
Sport, včetně toho dostihového, si však vždy dokázal najít svůj modus vivendi.

Někdejší německý šampion a i u nás nesmírně populární žokejský „stylista“ Eduardo Pedroza míří do Japonska. Jezdec, který v posledních letech zastával funkcí jezdecké jedničky u trenéra Andrease Wöhlera, získal od japonské dostihové autority dvojměsíční licenci, která pro něj znamená angažmá pro letošní březen a duben. Pedroza by se v těchto dvou měsících měl vyskytovat v nejúspěšnějších japonských stájích poslední doby, a pracovat částečně má i pro trenéra Yasudu, u kterého stojí nejlepší světový sprinter současnosti, Lord Kanaloa. V současné době se Pedroza podle serveru galopponline.de hodlá „rozjezdit“ v Neussu či belgickém Ghlinnu tak, aby byl pro japonské angažmá v co nejlepší kondici…
Novou rybou v „sítích“ tréninkového střediska v Krabčicích se staly i růžové barvy stáje stáje Lokotrans. Majitel Karol Jalový ovšem nechává hlavní část svých koní u dosavadního trenéra Eduarda Kotába, zároveň ale rovinové ambice rozestře i do dalších středisek. A proč zvolil zrovna Krabčice? „Důvody byly v podstatě dva – pak Koplík, a podmínky, které jsem tam při první návštěvě viděl. Vypadá to tam skutečně impozantně…“ konstatuje Karel Jalový.